Part 2 — TVAROSLOVÍ.—ETYMOLOGY.

LESSON VII. ÚLOHA VII.

The vocative case.

The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling somebody and in appealing. Ex. g. Pane! dej mi chléb. Sir, give me bread.

Declension of holub, tabulated.

Singular.

nominativeholub, the pigeon,

objectiveholuba, the pigeon,

possessiveholuba, of the pigeon,

dativeholubu, holubovi, to the pigeon,

locativeo holubu, holubovi, about the pigeon,

instrumentals holubem, with the pigeon,

vocativeholube! pigeon!

Plural.

nominativeholubi, the pigeons,

objectiveholuby,

dativeholubů, holubův,

possessiveholubům,

locativeholubech, holubích,

instrumentalholuby,

vocativeholubi!

Holub is the stem—kmen.—The various cases are formed by adding to the stem the inflectional endings.

Holub is the type—vzor—of the declension of the masculine nouns animate, ending in hard consonant. (The neutral consonant is considered here hard). If we replace the stem by a line, the case endings will be more evident.

Nom.—,—i,

Obj.—a,—y,

Poss.—a,—ů, —ův,

Dat.—u, —ovi,—ům,

Loc.—u, —ovi,—ech, —ích,

Inst.—em,—y,

Voc.—e,—i!

Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and possessive cases end in —a, the dative and locative end in —u, or —ovi.

B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end —i; Objective and instrumental end in —y. Exception nom. plur. učitelé, teachers, andělé, angels.

C.) If the stem vowel is ů, ex. bůh, this ů changes into o in all oblique cases, (all other cases except nominative singular), bozi, nom. pl., boha, of the god, etc.

D. Hard consonants must soften before i or í (locative plural), see lesson VI. on the necessary change.

E.) In the vocative the stem vowel shortens in pane! Sir! The hard consonants softens before -e, in this case: bože! God!, bratře! brother! With many nouns ending in ch, h, and k the vocative singular ends in -u, hochu! vojáku! synu!

F.) e before the final consonant is dropped out in the oblique cases, Ex. pes, dog, psi, psu, etc. Orel, eagle, orla, orli; Turek, Turk, Turka.

Infinitive and past participle of verbs.—Neurč. způsob a příčestí sloves.

I. pers. sing.Infinitive.Past participle.

volám, I call,volati, to call,volal, called,

dám, I give,dáti, to give,dal, given,

znám, I know,znáti, to know,znal, known, knew,

chválím, I praise,chváliti, to praise,chválil, praised,

mluvím, I speak,mluviti, to speak,mluvil, spoken, spoke,

chodím, I walk,choditi, to walk,chodil, walked.

Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of -ti. The participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive ending -ti by -l.—The past participle adds -i in masculine plural, -a in feminine singular, -y in feminine plural.

Žák mluvil. The pupil spoke. Žáci mluvili. The pupils spoke. Sestra mluvila. The sister spoke. Sestry mluvily. The sisters spoke.

The formation of the past tense.

Masculine form.

Já jsem mluvil, I spoke, I was speaking,

ty jsi mluvil, you spoke, you were speaking,

on mluvil, he spoke, he was speaking.

My jsme mluvili, we spoke, we were speaking,

vy jste mluvili, you spoke, you were speaking,

oni mluvili, they spoke, they were speaking.

There is no progressive form in Bohemian, therefore mluvím is both I speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.

The feminine forms.

Já jsem mluvila, I spoke,

ty jsi mluvila, you spoke,

ona mluvila, she spoke,

My jsme mluvily, we spoke,

vy jste mluvily, you spoke,

ony mluvily, they spoke.

The past tense in Bohemian is formed from the past participle and present tense of the auxiliary býti, to be (jsem, jsi, jsme, jste). The auxiliary is left out in the third person. On mluvil. Oni mluvili.

When the personal pronoun is left out as is usually done, the auxiliary is placed after the participle: já jsem mluvil, or mluvil jsem, my jsme mluvili, or mluvili jsme.

Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has feminine form.

Oral Exercise.

Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example in the Lesson VI):

Já jsem chodil do školy …

Dal jsem knihu hochovi …

Chválil jsem žáka …

Mluvila jsem se sestrou …

Vocabulary.

hledati, to look for, to seek,

udělati, to do, to make,

učitel, teacher,

bratr, brother,

pes, dog.

Exercise I.

Translate into English:

Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry. Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluviti? Slyšel jsem mluviti pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal? Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udělal? Malý hoch to udělal.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy. Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We called the soldiers and gentlemen. We did not know them.

LESSON VIII. ÚLOHA VIII.

Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.

Type,—Vzor strom—tree.

nom.strom,stromy,

Obj.strom,stromy,

Poss.stromu,stromů, stromův,

Dat.stromu,stromům,

Loc.stromě, stromu,stromech, stromích,

Inst.stromem,stromy,

Voc.strome!stromy!

Remarks on this declension: A.) In the singular the nominative and the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and locative take the ending -u,—In the plural the nom., object., instr. and voc. take the ending -y

B) e in ending -ek (diminutive ending) loses e in oblique cases, stromek, stromky, little tree.

C) ě in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex. Tábor, camp, v táboře, in the camp; sud, barrel, v sudě, in the barrel. But since no sound ě comes after s, l, z, words ending in these consonants add simple e in place of ě. (General rule in Bohemian). Les, forest, v lese, kostel, church, v kostele.

Irregular verbs.

First person.Infinitive.Past participle.

Jsem, I am,býti, to be,byl, was,

mám, I have,míti, to have,měl, had,

jdu, I go,jíti, to go,šel, gone, went,

čtu, I read,čísti, to read,četl, read,

vidím, I see,viděti, to see,viděl, seen, saw,

slyším, I hear,slyšeti, to hear,slyšel, heard.

The last two verbs are not irregular but belong to a special class.

The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed for the first two persons from the past participle and the auxiliary býti; the third person is the participle alone. See preceding lesson.

byl jsem, I was (masc.),byla jsem, I was (fem.),

byli jsme, we were (masc.),byly jsme, we were (fem.),

byl jsi, you were (masc.),byla jsi, you were (fem.),

byli jste, you were (masc.),byly jste, you were (fem.),

on byl, he was (masc.),ona byla, she was (fem.).

In the same way měl jsem, I had; ona měla, she had. Četli jsme, we read (masc.); ony četly (fem.) they read.—Šel forms, however, an exception (the e is so called pohyblivé e, movable e, like e in ending -ek of the masculine nouns (declension)). The feminine form of šel is šla, the plural of šel, šli, the plural of šla, šly.

On šel, he went; plural oni šli, they went or they were going.

ona šla, she went; plural ony šly, they went, or they were going.

No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative statement. Negative form is made by simply prefixing ne (viz I. lesson); nebyl jsem, I was not; nešel jsem, I did not go. The only exception is jest, abbreviated je, is, but není, is not.

Questions are formed by interchanging pronoun and verb. Ty máš peníze. You have money. Máš ty peníze? Have you money? But since the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking accentuation indicates question. Čtete knihu. You read a book. Čtete knihu? Do you read a book? When the verb has for subject a noun then the verb follows the noun in a statement and precedes the noun in a question, except when an adverb why? proč?, when?, kdy?, where?, kde? kam? is used to introduce the question.

Hoch byl ve škole. The boy was in the school. Byl hoch ve škole? Was the boy in the school? Voják četl knihu. The soldier read the book. Četl voják knihu? Did the soldier read the book? Sestra nemluvila. The sister didn’t talk. Proč sestra nemluvila? Why didn’t the sister talk?

When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by progressive form. Ex.: Mluvil jsem, I spoke or I was speaking.

Proč, why;

dům, (domy), house;

stůl, (stoly), table;

tábor, camp;

les, (lesy), forest;

za, behind (with instrumental);

zahrada, garden;

dnes, to day;

včera, yesterday;

kde? where? when speaking of a location.

kde jest bratr? where is the brother?

kam? where? when speaking of direction.

kam jdete? where do you go?

na, on, upon;

česky, Bohemian;

anglicky, English.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Včera jsem byl ve škole …

Nemluvím česky …

Šla jsem do lesa …

Neviděla jsem vojáka …

Exercise I.

Translate into English:

Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. Vojáci jsou v táboře. Kdo volal bratra? Ten starý pán volal bratra. Kam šel sedlák? Sedlák šel do kostela. V lese jsou stromy. Viděl jsem ptáky v lese. Šli jsme do lesa. Kam jste šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest veliký les. Proč jste nebyl ve škole? Viděl jste hochy ve škole?

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading a book. The boys were reading books. The sisters were talking with teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The soldier was here.

IX.

Declension of feminine nouns ending in -a.

Vzor ryba.

SingularPlural

Nom.rybaryby

Obj.ryburyby

Poss.rybyryb

Dat.ryběrybám

Loc.ryběrybách

Instrum.rybourybami

Vocativerybo!ryby!

Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from the simple stem, ryb, škol, žen. Where this stem ends in two or more consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of euphony to introduce “movable e” before the last consonant. Ex. sester of the sisters; matek of the mothers; bitev of the battles.

B. If the stem vowel is ou, this is shortened into u in the possessive plural. Moucha, fly; much, of the flies, louka, meadow; luk, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.

C. The ending for the dative and locative singular is ě. This changes into e, before l, s, z. Ve škole, in the school, huse, to the goose, koze to the goat. The hard consonant softens before ě as was explained before, víra (belief) víře, ruka (hand) ruce, noha (foot) noze, moucha (fly) mouše.

D. Observe the final y is hard, ryby; but in instrum. rybami.

E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. dceři.

THE VERB. The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.

budu I shall be,

budeš You will be,

on, ona, ono bude, he, she it will be,

budeme we shall be,

budete you will be,

oni, ony, ona budou, they will be.

The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed from the future forms of the auxiliary to be—budu, budeš, etc. and the infinitive of the verb.

Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.

Budeme míti, we shall have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which case it is followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought to, we have to, work.

Idioms. Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I am well. Máme se dobře. We are well.

Míti se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive pronoun). Mám se špatně. I am not well.

Vocabulary:

žena, woman, wife

pravda, truth

koza, she goat

kráva, cow

husa, goose

matka, mother

bitva, battle

ruka, hand

zítra, tomorrow

dobře, well

špatně, unwell, badly

na ulici, on the street

dělati, dělám, to do, to make

děkuji, thank you

mnoho, (followed by poss. case) many

Oral Exercise:

Complete: Budu dnes pracovati, budeš dnes pracovati etc.

Já budu mluviti česky …

Šel jsem na ulici …

Mám se dobře …

Budu čísti knihu …

Znám já učitele? …

Budu se míti dobře …

Exercise I.

Translate into English:

Máme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. Sedlák má krávy a husy. Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná hocha. Co budete dělati zítra? Budu čísti knihy. Budeme se míti dobře. Máme se dobře. Měl jsem se dobře. Jak se máte pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Hoch nešel do školy, neměl knihy. Máš míti knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem košík hub. Co děláte dnes?

Vocabulary.

Rodina, family

dělník dělníci, working-man

můj otec, my father

osm, eight

denně, daily

práce, work,

přijíti, přijdu (při-jíti), to come

večeřeti, večeřím, to eat supper

noviny, newspaper

vypravuje, tells, relates

vydělává, earns

mzda, wages

slušná, decent

tvůj, yours

co se stalo za den, what happened during the day,

různý, different, various

bavíme se, we amuse ourselves

hra, play, game

Rodina.

Můj otec pracuje v dílně, jest dělníkem. Dělá osm hodin denně. Vydělává slušnou mzdu. Po práci přijde domů, večeříme a pak otec čte noviny. Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o různých věcech a též se bavíme hrami.

Answer in Bohemian.

Čím (what) jest tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?

Kdy přijde otec domů? Kdy večeříte?

Co dělá otec večer? Bavíte se hrami? O čem (about what) vypravujete? Jaké noviny čtete?

X.

Definitions:

Podstatná jména jsou jména předmětův (osob, věcí a ideí).

Nouns are the names of objects (persons, things or ideas).

Číslo. Number. V češtině jest jednotné a množné číslo.

In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had also a third number the dual, used when speaking of two objects. It is now used only in few cases, see lesson XX.

Rod, Gender. Všechna podstatná jmena v češtině jsou rozdělena ve tři třídy dle mluvnického rodu. A sice v: rod mužský, rod ženský, neb rod střední.

All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.

(Grammatical gender may differ from the natural gender denoting the sex. Děvče, the girl is neuter although denoting a female being. Inanimate things may belong to any gender e. g. stůl, table is masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).

It is important to know the gender of nouns, because adjectives, pronouns and participles vary their endings according to the gender of the noun which they modify.

The following rule, which holds good in the majority of cases, will be useful in determining the gender of nouns:

Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.

Nouns ending in -a, are feminine, also many in -e are feminine.

Nouns ending in -o are neuter, also many in -í are neuter.

Being—Bytost. In the masculine gender alone, a difference is made between nouns denoting animate beings, životné bytosti, and those denoting inanimate beings, neživotné bytosti.

Skloňováním nazýváme změny, kterými se slovo přizpůsobuje svému úkolu ve větě. Podstatné jmeno má sedm takových změn—pádů. Changes, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence, are called declension. Bohemian nouns have seven such changes called—cases. The use and office of cases is explained in Lesson XV.

Numbers. Čísla.

1 jeden, 2 dva, 3 tři, 4 čtyři, 5 pět, 6 šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devět, 10 deset, 11 jedenáct, 12 dvanáct.

jeden, dva are masculine forms, jeden, hoch, dva hoši, jedna, dvě, are feminine forms jedna sestra, dvě sestry. All other numerals have but one form, for all genders.

Numerals beginning with pět, šest, sedm etc. are followed by the possessive plural.

Pět hochů five boys, deset domů … etc.

Vocabulary.

den, (dni) day

pondělí, (n.) Monday

úterý, (n.) Tuesday

středa, (f.) Wednesday

čtvrtek, (m.) Thursday

pátek, (m.) Friday

sobota, (f.) Saturday

neděle, (f.) Sunday

místnost, (f.) room

jídelna, (f.) dining room

komora, (f.) pantry

osoba, (f.) person

děti, children

syn, (synové m.) son

dcera, (f.) daughter

již, already

ještě, yet

mladý, young

náš, (naši) ours

pokoj, sitting room, parlor

ložnice, (f.) bedroom

dřevník, (m.) wood-shed.

Abbreviations: m—masculine; f—feminine, n—neuter. Plural form is given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.

Oral exercise:

A. Complete: Mám dobrého přítele, máš dobrého přítele.…

Znám dva hochy …

Nemám se dobře …

Vidím pět domů …

Dal jsem to bratrovi …

B. Decline:

Dělník, les, dílna, hra.

D. Conjugate in the present, past and future (ex. chválím, chválíš … chválil jsem … budu chváliti):

baviti (bavím) to amuse (like chváliti) (chválím.) vydělávati, vydělávám (like volati volám.)

Exercise I.

Translate into English:

Dnes jest čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny (In three days) bude neděle. Co jste dělal v pondělí? V pondělí jsem byl ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal deset dolarů. Jsem ještě mladý. Zde jest šest osob. Vidím dvě osoby. V dílně jsou dělníci, ve škole jsou žáci. Pět a pět je deset. Tři a tři je šest. Máme rybu k večeři. V neděli nepracujeme. Co budete dělat zítra? Sestry jsou v jídelně.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?

Rodina II.

V naší rodině jest osm osob. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a dvě dcery. Dva hoši chodí již do školy a dva jsou ještě doma. Jsou mladí. Náš dům má deset místností: kuchyni, pokoj, jídelnu, 4 ložnice, komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?

XI.

Declension of neuter nouns ending in -o.

Vzor, type. Město, city.

SingularPlural

Nom. and Vocativeměstoměsta

Obj.městoměsta

Poss.městaměst

Dat.městuměstům

Loc.městě, městuměstech

Instr.městemměsty.

The possessive plural is the simple stem like ryb in feminine declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of euphony where the stem ends in two or three consonants. Okno, window, oken, jablko apple, jablek.

Final ě, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z, ve skle, in the glass.

b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.

Locative plural also ends in -ích instead of -ech; ve slovích, ve slovech.

IDIOMS. Many idiomatic expressions are formed with the verb míti to have. Míti hlad, to be hungry. Mám hlad, I am hungry. Míti žízeň, to be thirsty. Máte žízeň? Are you thirsty? Míti rád někoho, neb něco, to like. Mám rád bratra. I like my brother. The Adverb rád (gladly) expresses the English to like. Já rád čtu knihy. I like to read books. (We read books gladly.) My rádi pracujeme. We like to work. (We work gladly.) Ty rád čteš. You like to read. Hodina (hodiny) hour. Kolik how many? (how much?). Kolik jest hodin? What time is it? Jsou dvě hodiny. It is two o’clock. Jest šest hodin. It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the possessive pl.)

Oral exercise.

Complete in all persons singular and plural

Mám hlad, máš hlad etc.…

Měl jsem žízeň …

Mám ráda své rodiče … I like my parents.

Rád kreslím … I like to draw.

Budu se rád učiti … I shall like to study.

Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.

Vocabulary.

přítel (vocative příteli!), m., friend

laskavý, kind

laskavost, kindness

tužka, f. (tužky), pencil

čerstvý, fresh

ano, yes

ne, no

koupiti, to buy

prodati, to sell

večer, m., evening

také, also

trochu, a little

včera, yesterday

sklenice, f. (sklenice) glass.

Exercise I.

Translate into English:

Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do města koupiti jablka. Hoch má tři jablka. Pán dal hochovi deset jablek. Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. Jak Vy se máte? Také dobře. Píšeme pérem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu vody? Ano, zde jest sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rád učitele? Ano, mám ho (him) rád, jest velmi laskavý. Kolik jest hodin? Jsou dvě hodiny. Jest sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za (behind) městem jest veliká zahrada.

Exercise II.

Change the following sentences into the plural:

Mám jablko. V městě jest velký dům. Mám péro a tužku. Hoch jde městem. Ulice města jest čistá. Píši pérem, nebo tužkou. Můj bratr jest učitelem. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.

Exercise III.

Change into singular:

Mluvíme se sestrami. V městech chválí sedláky. Na stromech rostou jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají i pera a tužky. Kde máte knihy? Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.

Exercise IV.

Translate into Bohemian:

I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?

Tři housky a jeden koláč.

Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snědl ji, ale ještě měl hlad. Koupil si druhou housku a snědl ji, ještě měl hlad. Koupil si třetí housku a snědl ji, a stále ještě měl hlad. Tedy si koupil koláče, a když jeden z nich snědl, měl dost, byl sytý. Tu se chlapec uhodil do hlavy a pravil:

“Jsem to hlupák! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned koupiti jeden koláč.”

XII.

Přídavná jména.—The adjectives.

Určitá přídavná jména, end in the singular in -ý, -á, -é, in the plural in -í, -é, -á. e. g.

dobrý hoch, good boy

dobrá teta, good aunt

dobré slovo, good word

dobří hoši, good boys

dobré tety, good aunts

dobrá slova, good words.

Určitá přídavná jména the definite adjectives, agree with the noun they modify in number, gender and case.

Declension of definite adjectives. Singular:

Type, vzor, dobrý.

Masculineneuterfeminine

Nom. and Vocativedobrýdobrédobrá

Obj.(živ.) dobrého (než.) dobrýdobrédobrou

Poss.dobréhodobréhodobré

Dat.dobrémudobrémudobré

Loc.dobrémdobrémdobré

Inst.dobrýmdobrýmdobrou

The last four cases have equal forms for masculine and neuter.

In all genders the nominative case equals the vocative.

The objective case of the masculine gender has two forms: one for the animate, another for the inanimate declension.

Vidím velikého vojáka, I see a big soldier

Vidím veliký strom, I see a big tree.

Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)

veliký, also velký, big, large

dobrý, good

veselý, merry, jolly

vysoký, high

nový, new

krátký, short

černý, black

červený, red

modrý, blue

malý, small

špatný, bad

smutný, sad

nízký, low

starý, old

dlouhý, long

bílý, white

zelený, green

žlutý, yellow.

Verbs with ě or e as root vowel.

uměti to know, to be able to do.

uměl, —a, —o, known, knew, was able to do.

umím, I know

umíš, you know

umí, knows

umíme, we know

umíte, you know

umějí, they know.

This conjugation differs from the verb slyšeti, viděti, only in the third person plural: umějí, they know, but slyší, they hear.

Verbs conjugated like uměti

Směti (smím), to may

sázeti, to plant

krájeti, (krájím) to cut

Verbs conjugated like slyšeti

seděti (sedím), to sit

boleti, (bolí) to pain, ache

bydleti, (bydlí) to live, to dwell

Uměti and směti, to may are followed by infinitive:

Umím psáti. I know how to write. Smím jíti domů. I may go home.

Oral exercise:

A.) Complete in all persons singular and plural:

Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might not leave. Budu krájeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?

B.) Decline in singular:

Veliký les,

veselá sestra,

hodný pán,

červené jablko.

Exercise I.

Kde bydlíte? Bydlím ve velikém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši rodiče sázeli stromy, i my je (them) budeme sázeti. Sedláka bolela ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jíti ven. Čerstvý sníh jest bílý. Dala jsem jablko veselému hochu. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm hodin ráno. Šel jsem s malým bratrem a s malou sestrou. Na vysokém stromě má černý pták hnízdo. Umíme čísti česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobiti své (my) rodiče.

XIII.

Declension of definite adjectives. Plural.—Sklonění určitých přídavných jmen. Množné číslo.

Vzor, type dobrý.

Masc.Fem.Neuter

N. a Voc.(živ.) dobří (než.) dobrédobrédobrá,

Object.dobrédobrédobrá,

Poss.dobrých

Dat.dobrým

Locativedobrých

Instrumentaldobrými.

In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate noun end in -é; the animate adjectives end in -í. The hard consonant must soften before i! Dobrý pán. Dobří páni.

velký hoch,

velcí hoši,

velký dům,

velké domy.

The last four cases have the same forms for all genders.

The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)

Bratr jest hodný.Brother is good.

Bratři jsou hodní.The brothers are good.

Matka byla nemocná.Mother was sick.

Compound verbs.

Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.

In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be completed. For this reason all verbs with prefixes have no present tense; but this present form signifies future. No compound future tense can be formed with the verbs with prefixes. Viz lesson XXXVI. for future discussion.

jíti to go,

přijíti, to come (to go to)

přišel jsem, I have come.

přinésti to bring

najíti, to find,

jdu, I go; půjdu, I shall go.

přijdu, I shall come (We cannot say, budu přijíti!)

odejíti, to leave, to go away

udělati, to make and finish.

The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect past. Přišel jsem, I have come.

Chytrý sluha.

Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen nejlepší,” řekl mu. V krámě mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” pravil, “dejte mně jen nejlepší.”

Kupec odpověděl: “Ochutnej jednu, uvidíš, že jsou všecky dobré.”

“Jak poznám, že jsou všechny dobré, když ochutnám jenom jedinou?” mínil mladík.

Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze služby.

dívka (f.) (dívky) girl

strýc, m. uncle

trhati, to pick, to gather

avšak, but

hloupý, silly

ochočiti, to tame

pečený, baked, roasted

hráti si, to play

ač, although

kdykoliv, whenever

patrno, evident

odpověděti, to answer

letěti, to fly

přiletěti, to arrive flying

povšimnouti si, to notice

pražádný, none, not a bit

síla (síly), f. strength

sprostý, common, low

tvor, m. (tvorové), creature

před, before

proto, therefore

slušnost, decency

utíkati, to run away

zavolati, to call upon

že, that

Sokol a kohout.

Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel když se k němu blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: Ty kohoute nemáš pražádné slušnosti. Patrno že jsi sprostý tvor. Chodíš k pánovi jen když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám síly dost a létati umím, avšak před pánem neutíkám.

Kohout odpověděl: Já ještě nikdy neslyšel o pečeném sokolu, ale slyšel jsem o pečeném kohoutu. Proto utíkám.

Exercise.—Change the above story into the plural.

Oral exercise.

A.) Complete in all persons singular and plural:

Našel jsem kohouta …

Najdu kladivo …

Neudělal jsem to …

B. Decline in singular and plural: pečený kohout, veselá dívka, staré město.

Exercise I.

Translate into English:

Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan jest sedlákem. Našel jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal. Několik velkých hochů si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve veliké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých domech jsou malé světnice.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you know about the big cities. In the forest are many big trees. What has the mother given to the little boys? She gave them good cakes.

XIV.

Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.

Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify in number, gender and case.

Masculinefeminineneuter

Singularmůj, my, minemá, moje;mé, moje

tvůj, thy, thinetvá, tvoje;tvé, tvoje

Pluralmoji (animate) mé, moje (inanimate);mé, moje,má, moje

tvoji (animate) tvé, tvoje (inanimate)tvé, tvoje,tvá, tvoje.

jeho, his; její, her, hers; jeho, its; jejich, their, have one form for all three genders, singular and plural.

Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry, jejich pole.

Masculine,feminine and neuter

Singularnáš our, oursnaše

váš your, yoursvaše

Pluralnašinaše

vašivaše

Similar to můj, má, mé, is svůj, svá, své, the reflexive possessive pronoun, used when referring to the subject of the sentence. Ex. Já jdu se svým bratrem. I go with my own brother.

Reflexive pronoun se. Vztažná náměstka se.

Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a umýváte se, You wash yourself.

The Reflexive se is used for all three persons, both singular and plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its declension and varied use will be taken up later on.

Irregular verbs. Nepravidelná slovesa. II.

chtíti to want.

Present indicative:

chci, chceš, chce; chceme, chcete, chtějí.

Past participle chtěl, wanted.

Věděti to know.

Present indicative

vím, víš, ví, víme, víte, vědí

Past participle, věděl, knew, known.

jeti, to go, to ride.

Present indicative

jedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou.

Past participate, jel went, rode ridden.

Chtíti is followed by infinitive.

Chci mluviti. I wish to talk.

The difference between:

a) uměti, věděti a znáti.

uměti nějakou věc, to know an art, to be able to do a certain thing.

Umím čísti, I know, I can read. Věděti něco, to know something. Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. Znáti (znám), to know a person or a thing to be acquainted with it. Znám Vás. I know you.

b) Jeti a jíti.

jeti is used whenever we go somewhere by some means of transportation, jíti denotes merely walking.

Jedu domů, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.

Jdu domů, if I merely walk. I went to New York is to be translated jel jsem, if train or other vehicle was used. But šel jsem do New Yorku if I walked.

The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.

The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.

Oral exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov—I’ll go to the country. Chci pracovati—I wish to work. Nevěděla jsem to—I didn’t know it (fem.) Umím svou úlohu—I know my lesson. Znám mladou dívku, I know a young girl. Nevěděl jsem to, I didn’t know it.

Vocabulary.

dvůr (dvory) court-yard, yard

lov (lovy) chase

krásný, beautiful

řádný, respectable, decent

ochočený, tamed

půl, half

spálený, burned

promluviti (mluvím) to speak, to deliver a speech,

přečísti (čtu) to read over,

uviděti (vidím) to see, to perceive,

užívati, (užívám), to use,

plný, full,

zdraví, health.

Exercise I.

Translate into English:

Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jste přečetl tu (that) velkou knihu? Má matka to chce věděti. Kohout sedláka běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu, plnou krásných květin. Sokol se dá ochočiti. Ochočení sokolové byli užíváni k lovu. Zdraví hlava všeho. Čistota půl zdraví. Veselá mysl půl zdraví. Máte jít domů. Když přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho co (as) řádného hocha. Přečtu tu knihu zítra.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who knows how much are five and five? We can work well. The farmer has a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some (několik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here. Our soldiers march through the city. Your garden is big.

Den a noc.

(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den má dvacet čtyři hodiny. (Also čtyřiadvacet hodin). Noc jest ta část dne, kdy nám slunce nesvítí. Když slunce započíná svítiti, říkáme tomu ráno, nebo jitro. Poledne jest půl dne; hodiny ukazují dvanáct hodin. Půlnoc jest půl noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a večerem. Večer slunce zapadá, tmí se. Lidé se zdraví: Dobré jitro! Dobrý den! Dobré odpoledne! Dobrý večer! Dobrou noc!

XV.

It is very important that the student of Bohemian master the declension of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not only by memorizing the case endings but also by thorough understanding of the meaning and use of the cases.

Case questions. To each case a set of questions corresponds, which help us to determine the case. The boy knows the soldier. Who knows the soldier? The boy knows the soldier.

Whom does the boy know? The boy knows the soldier. We see, that the question who? asks for and determines the nominative case, and the question whom? asks for and determines the objective case.

NominativeKdo?, co?who?, what?

ObjectiveKoho?, co?whom?, what?

PossessiveKoho?, čí?, čeho?whose?, of what?

DativeKomu?, čemu?to whom?, to what?

LocativeO kom?, o čem?about whom?, about what?

InstrumentalS kým?, s čím?with whom?, with what?

The last question is used in asking for things, the first (and second of the possessive) is used in asking for animate beings.

No question corresponds to the vocative case. This is used in calling somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in the sentence and separated from it by a comma.

The Use of the Individual Cases.

The nominative is the case of the subject of a sentence.

The objective (or accusative) is the case of the direct object of a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which is transferred upon something. Ex. to see some one, to have something etc. are transitive verbs.)

(Intransitive verb: to go, jíti).

Negative transitive verbs require their object in the possessive case. Vidím matku. I see mother. But: Nevidím matky. Nemáme dělníků. However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is being replaced by the objective.

Possessive (or genitive) is used as the English possessive. (In Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object. Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is further used:

b) to express the object of the negative transitive verb.

c) to denote parts and quantities, libra kávy, sklenice vody.

d) after numerals higher than four, after indefinite numerals trochu, několik etc. několik hochů, trochu vody.

e) after verbs: tázati se (koho) to ask for information, žádati (něčeho) to demand, báti se (koho) to fear.

f) after superlative and comparative viz latter lesson.

The dative is the case of the indirect object. (In translation the English preposition to is used mostly to express dative.) The dative is used after verbs: povídati (komu) to tell, věřiti (komu) to believe, radovati se (čemu) to rejoice (something), učiti se (čemu) to study a thing, rovnati se (komu) to equal somebody, věřiti (komu) to believe.

The locative case is used only after prepositions. See lesson XVI.

The Instrumental case is used to express an instrument or cause of an action. Píši pérem. I write with a pen. It is used after a passive verb where in English the preposition by denotes actor. Bylo to učiněno vojákem. It was done by the soldier. It is used where in English the preposition through is used. Jdu lesem. I walk through the forest. It is used with the preposition s, with, along, to denote association. Mluvím s matkou. I talk with the mother.

Exercise I.

Determine case in following sentences. Translate them.

Dělníku, zde jsou tvé peníze. Teto, máme vás rádi. Bratr koupil dům. V domě jest několik pokojů. Koupil jsem bušel bramborů. Díváme se okny. Vojáci mluvili se sedláky. Učíme se českému jazyku čili češtině. Po neděli přijde pondělí. V zahradě je mnoho květin. Neuvidím více bratra. Sokol se nebál pána. Krávy sedláka jsou tučné. Dni v zimě jsou krátké. Dáme dar matce. Učitel opravil žákům úlohy.

Exercise II.

Answer the following questions or complete sentences and determine their cases:

Kdo mluví ve škole? Co jest na stole? Kdo má peníze? S kým mluvíte? Čím píšete? S kým jdete? Na čem leží kniha? V čem zůstáváte? O kom mluví sedlák? Co máte? Koho vidíte? Koho slyšel váš bratr? Komu věříte? Komu dáte sklenici vody? Čemu se divíte? Stromy čeho jsou vysoké?

XVI.

Prepositions. Předložky.

The prepositions are followed in Bohemian by definite cases—váží se s jistým pádem. Therefore, to complete the theory of the use of cases we will take in this lesson the study of the prepositions. This study is the more important because the lack of case forms in English is made up by suitable prepositions and the use of prepositions in both languages varies considerably.

No preposition is used with the first and fifth case.

Prepositions with the objective.

Mimo besides, except, Mimo vojáky byli tam i občané. Besides soldiers there were also civilians.

Ob (seldom used now) expresses a change. Ob den., every second day.

Pro for. Jdu pro svého bratra. I go for my brother.

For is used in different sense in English than in Bohemian:

For ten cents.Za pět centů.

Train for Prague.Vlak do Prahy.

I worked for two weeks.Pracoval jsem po dva týdny.

Přes, over, across. Přes pole a lesy. Across the fields and the woods. Přes noc. Over night. Přes sto dollarů. Over hundred dollars.

Skrze through, Skrze Vás, through you.

Prepositions with the possessive.

Bez without. Bez chleba. Without bread.

Dle according to. Dle posledních zpráv. According to the latest news.

Podle (dle) zákona. According to the law.

Vedle next to, alongside of. Vedle našeho domu. Next to our house.

Do in, into. Jdu do města. I go into the city. Dvakráte do roka. Twice a year.

Do is used in different sense in Bohemian than in English.

Zaplatím to do roka. I’ll pay that within a year.

To bych do něho neřekl. I shouldn’t think that of him.

Není nám nic do toho. It is not our affair.

Není mi do smíchu. I do not feel like laughing.

Jdu do školy. I go to school.

Kromě aside of, except, besides. Každý den kromě neděle. Every day except Sunday.

Kolem, about. Kolem těla. About the body. Kolem poledne. About noon.

Okolo around. Zeď okolo zahrady. Wall around the garden. But: Šel jsem okolo. I went (passed) by.

Místo instead of. Místo otce přišel syn. Instead of the father came the son.

Od, from (somebody). Od mé matky. From my mother. od—k, from—to. Od domu k domu. From house to house.

U, at, by, Byl u tety. He was at the aunt’s house. Stál u domu. He stood by the house. But:

At noon. V poledne.

At five o’clock. V pět hodin.

By sea, by land. Po moři, po zemi.

Límec u kabátu. The collar of the coat.

Z, (ze), out of, from something. Ze železa. Made of iron. But:

Z bídy. On account of poverty.

Z jara. In the beginning of the Spring.

Z kapsy. Out of the pocket.

Z Prahy. From Prague.

Prepositions with the dative.

K, ke, ku, to, towards. Jdu k bratrovi. I go to my brother. Ke druhé hodině. Around (toward) two o’clock.

Proti against. Proti nepříteli. Against the enemy.

Naproti, opposite. Naproti knihovně. Opposite the library. (Jdu tetě naproti. (Naproti is an adverb here.) I go to meet my aunt.)

Prepositions with the locative.

O, about, Mluvíme o knize. We speak about the book.

Po, after, following. Po bratrovi přišla sestra. After the brother came the sister. After dinner. Po obědě.

Při, at, by, Při hostině. At the banquet.

V, ve, in, at, V městě, in the city.

Some prepositions are followed by two or even three cases.

Mezi, between, among; nad, above; pod, under, below; před, before are followed by the objective when they denote a direction of motion, in answer to kam? Where to?

When they denote, position, location in answer to kde? Where at?, they are followed by the instrumental.

Jdu mezi lidi (kam). I go among the people. Mezi lidmi (kde?) Among the people.

Slunce vyšlo nad horu (kam?) a stojí nad horou (kde?) The sun rose above the mountain and stands above the mountain.

Schoval se pod stůl, (kam?); jest schován pod stolem. (kde?) He hid under the table; he is hidden under the table.

Vyšel jsem před dům (kam?), stojím před domem. (kde?) I stepped before the house. I am standing before the house.

NOTE! Před týdnem. A week ago. (Týden zpátky is an anglicism.)

Na, on, v, in, is followed by the objective when it denotes a direction of motion in answer to kam? Where to?; and is followed by the locative when it denotes a location in answer to kde? Where at?

Dej knihu na stůl (kam?) Kniha jest na stole (kde?) Lay the book on the table. The book lies on the table.

V, connects only rarely with the ob. Ex. Upadl v nemoc. He became sick.

Za, behind, followed by the accusative in answer to kam? Where to? (direction), and is followed by the instrumental in answer to kde? Where at? Position. Schovej se za stůl (kam?) Hide behind the table. Sedíme za stolem. We sit behind the table.

Za, during, expressing time is followed by the possessive (genitive). Za krásného dne. During a beautiful day.

S, se, with when denoting an association is followed by the instrumental. S hochem, with the boy.

S, se, off from, in answer to odkud? from where?, is followed by the possessive. Skočil s vozu. Jumped off the wagon.

Distinguish z, out of, z mouky, and s, with, s moukou.

When a word is preceded by a preposition, they both are pronounced as one word and the accent which naturally falls upon the first syllable, goes over on the preposition. Ve’vodě. Not ve vo’dě. In the so-called compound verbs “ve složených slovesech” the prepositions form prefixes, e. g. přijíti, najíti. See lesson XXXIV.

Exercise I.

Translate into English and note the use of prepositions.

Princezna na hrášku.

V jednom městě žil jeden princ. Chtěl se oženiti s nějakou opravdovou princeznou. Vyjel si do světa pro nevěstu. Mnoho cestoval, ale nenašel, čeho hledal. Bylo sice dost princezen, ale jsou-li to skutečně princezny, nedalo se zjistit. Vždycky v tom bylo něco podezřelého. I vrátil se domů bez nevěsty, všecek smuten, protože by byl rád měl za ženu skutečnou princeznu.

Jednou večer nastala hrozná bouřka; blýskalo se a hřmělo, lilo se jako z konve, to bylo strašně! Tu zaklepal někdo na dvéře a starý král vyšel otevřít.

Venku před domem u vrat stála jakás princezna. Ale, pane, ta vypadala od lijáku a bouřky! Voda tekla jí s vlasů a se šatů, nabírala se jí do střevíčků špičkami a patami vytékala ven. A přece tvrdila o sobě, že je pravou princeznou.

“Však uvidíme!” pomyslila si stará královna. Ale neříkala nic. Šla do ložnice, sňala s postele všechny peřiny, položila je vedle na židli, pak položila na dno hrášek, na ten dala dvacet slamníků a ještě dvacet prachových peřin.

Na to přivedla princeznu k posteli, aby šla spát. Ráno, když přišla k snídani, tu se jí ptali, jak se jí to spalo.

“Ale špatně,” řekla princezna. “Celou noc jsem ani oka nezamhouřila! Co to jen v té posteli bylo? Ležela jsem na něčem tvrdém, takže mám záda samé modřiny. To je hrůza!”

Teď všichni viděli, že je to skutečná princezna protože skrze dvacet slamníků a dvacet prachových peřin ucítila hrášek. Tak citlivý nemůže býti nikdo než opravdická princezna.

Ten princ si ji tedy vzal za ženu, protože teď už věděl, že má skutečnou princeznu.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Go to the baker and buy bread for ten cents! When I came with the bread, we sat down to the table. The baker lives opposite our house. Before his door stands a tree. Next to him lives a butcher. There are many people in the butcher’s store. Go for your brother! We went to the park. Many birds sat on the trees. We seated ourselves on the bench. They built a house of bricks. Take the book off the table. Two years ago I was in France. They called for Mr. Smith. The painting hung on the wall over the piano. The farmer came to town.

XVII.

Měkké sklonění.

The declensions of holub, strom, ryba and slovo, are called hard. The remaining declensions are called soft. The nouns of these declensions end either in a soft consonant or in a neutral one, which, however, has a soft quality.

The types of masculine soft declensions are muž for the animate and meč for the inanimate.

Type Vzor muž man.

Sing.Plural.

N.mužmuži (mužové)

O.mužemuže

P.mužemužů, mužův,

D.muži, mužovimužům

L.mužimužích

I.mužemmuži

V.muži!muži, mužové!

Poznámky k tomuto sklonění.

All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined like muž. E. g. malíř painter, kovář blacksmith. Those ending in -ec have movable e in the possessive singular. otec father, otce, kupec merchant, kupce. These nouns have otče! kupče! in the vocative. Nouns ending in -tel fall into this declension. Ex.: učitel teacher, kazatel preacher (plural nom. učitelové, kazatelové), cvičitel instructor, cvičitelé, kůň horse, plur. koně, inst. plur. koňmi. Nouns ending in -ce e. g. zrádce (voc. zrádče!) traitor also fall into this declension. In kněz priest, final z changes into ž in N. P. kněží, L. P. o kněžích, D. P. kněžím.

Type vzor meč, sword.

sing.plural

Nom.mečmeče

Object.mečmeče

Poss.mečemečů, (mečův),

Dat.mečimečům

Loc.mečimečích

Instr.mečemmeči

Voc.meči!meče!

All masculine inanimates ending in a soft consonant are declined like meč. Ex.: Koš basket, nůž (nože) knife, plášť mantle, pokoj room, pokoj—mír also means peace; stroj, machine. Many nouns ending in -l are declined like meč, e. g. úl, beehive, kotel, boiler.

Imperative. Rozkazovací způsob.

The imperative in Bohemian has distinctive forms for each of its three persons:

2nd person singularchval!Praise (thou)!

1st person pluralchvalme!Let us praise!

2nd person pluralchvalte!Praise (you)!

In some idiomatic expressions the third person singular of the imperative occurs. Dej Bůh! May God give. Chval každý duch Hospodina. Praise every soul the Lord!

The second person singular is the fundamental imperative form, the imperative root. The first person plural is formed by the addition of -me, the second person plural is formed by the addition -te to the imperative root. Ex.

chvalpraise!

chval-melet us praise!

chval-tepraise! (you)

mluvspeak!

mluv-melet us speak!

mluv-tespeak! (you)

When the second person singular of the imperative ends in -i, this -i changes into ě. čti! read! čtěme! let us read! čtěte! read! jdi! go! jděme! let us go! jděte! go!

The negative form is made by prefixing ne- to the position. Nemluv! Don’t speak! Nemluvme! Don’t let us speak! Nemluvte! Don’t speak!

Imperative of verbs studied so far:

volati to call, volej! call!

Znáti, to know, znej! know!

dáti to give, dej! give!

prositi to ask for, to beg, pros! ask!

slyšeti to hear, slyš! hear!

psáti to write, piš! write!

klepati to knock, klepej! knock!

bráti to take, ber! take!

Oral exercise.

Decline:

Dobrý otec, nový stroj, mladý učitel, malý nůž.

Exercise I.

Muž nese v koši jablka. Zámek se otevírá klíčem. Dej mi (mě) nůž, hochu! Četli jsme pohádku o princi a princezně. Dobrý přítel nad zlato. Přátele poznáš v neštěstí. V pokoji sedí matka a čte. Jdu k učiteli učiti se čísti. Na kraji lesa rostou květiny. Kde jsi našel tolik krásných květin? Jdu k lékaři. Kovář kuje železo. Sedláci užívají mnoho strojů. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dejme pozor! Pište úlohu! Neberte to! Dej pozor, hochu! Živ buď s rozumem, obejdeš se bez lékařů. Bičem nepřešvihneš obušku. Lepší kůrka v pokoji nežli bochník v rozbroji. Zajíce v pytli nekupuj.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher reads us from a book. In the basket are flowers. Where is your mantle? We go to our friends. The priest sits in the room. He is reading. The soldiers fight (bojují) with swords. The doctor is not at home. The boy bought some cookies (koláče). Please give me a piece of bread. Call your father! Let’s go home, boys! The strong blacksmith talks with the farmers. April showers bring forth May flowers. Lost time is never found again.

Pohádka.

XVIII.

Měkké sklonění ženského rodu. Soft declension feminine gender.

Nouns ending in e or ě.

Type, vzor růže, rose.

SingularPlural.

Nom. a Voc.růžerůže

Object.růžirůže

Poss.růžerůží

Dat.růžirůžím

Loc.růžirůžích

Inst.růžírůžemi

Poznámky k tomuto sklonění

Feminine nouns, ending in the nominative singular in e or ě belong to this declension. E. g. duše, soul, polovice one half; all those ending in -yně (feminine ending) otrokyně slave woman, žákyně girl pupil, sokyně woman rival etc.

Many nouns of this declension have dropped e or ě in the nominative and objective: zem (země) earth, dlaň palm, vášeň passion, obec, community.

In the possessive plural some nouns of this declension drop í, especially those ending in -ice, slepice (slepic) hen, ulice (ulic), street. Those ending in yně, use both forms: bohyně goddess p. bohyní i bohyň of the goddesses.

Nouns ending in a soft consonant.—Type vzor řeč, speech.

N. a V.řečřeči

O.řečřeči

P.řečiřečí

D.řečiřečem

L.řečiřečech

I.řečiřečmi.

Feminine nouns ending in a soft consonant are declined like řeč.

Ex.: věc, thing; pomoc, help; ending in -t: kost, bone; radost, joy.

Some nouns of this declension, especially those ending in -l and -ň, ď form nom. and instr. plural like růže. Ex.: hůl, stick, hole, holemi; dlaň, palm, dlaně, dlaněmi; loď, ship, lodě, loděmi.

Adverbs. Příslovce.

Adverbs modify verbs, adjectives and other adverbs. Příslovce určují slovesa, přídavná jmena a příslovce.

Příslovce způsobu, Adverbs of manner, odpovídající na otázku jak? how? are often formed from the definite adjectives by replacing the final vowel by -ě. Ex.

silný, -á, é, strong,silně, strongly,

hlasitý, -á, é, loud,hlasitě, loudly,

nový, -á, é, new,nově, newly, recently,

špatný, -á, é, bad,špatně, badly,

pilný, -á, é diligent,pilně, diligently.

As shown before, -ě changes r into ř, h into z, ch into š and k into c. dobrý good, dobře well, vysoký high, vysoce highly, dlouhý long, dlouze at length, suchý dry, suše dryly, tichý, tiše, hladký smooth, hladce smoothly.—After l, e is added. rychlý quick, rychle quickly, smělý audacious, směle audaciously.

Imperative of the verb: to be. Rozkazovací způsob slovesa býti.

Buď! be thou, buďme! buďte!

Verbs ending in first person singular in -i. Type pracovati, to work.

pracuji I work,pracujeme we work,

pracuješ you work,pracujete you work,

pracuje works,pracují they work.

Imperative: pracuj, pracujme, pracujte.

Verbs of this division: milovati to love; kupovati to be buying.

Oral exercise:

Decline: Drahá vlast, pilná žákyně, řecká bohyně, tmavá noc.

Practice in imperatives: Běž rychle! běžme rychle! běžte rychle!

Continue as indicated above: Dělej to dobře! Choď rovně! Dej pozor! (Pay attention)! Piš svou úlohu jasně! (Write your lesson clearly!) Buď poslušný! (Be obedient!)

Exercise II.

Translate into English:

V zahradě kvetla krásná růže. Mám rád květiny. Naší vlastí jsou Spojené Státy. Kočka chytila myš. Venuše byla u Řeků bohyní krásy. Choď do školy a uč se! Nežádej chleba! Pišme úlohy! To jest veliká tíž (nebo tíže). Naše obec má krásné parky. Proste o pomoc! Volej přítele! Spěte! Dobrou noc! Pracujme pilně. Buďte tiše! Udělal jste to špatně. Žádostem zlým a vášním odpírejte. Jazyk bez kostí, ale kosti láme. Přijď rychle! Váš stroj běží hladce. Dělal jste to špatně. Pracuj pilně! Milujme svou vlast.

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Did you see the little mouse? No I didn’t see it (ji). We shall not work during (v) the night. Let us study! Don’t take that! Did the teacher praise the boy? Yes, he praised him (ho). The merchants are buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that (s tou) beautiful rose? She is in the garden with her lady friend. The boy walks with his friend (man). Vesna was the goddess of Spring of the old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy pupil talk. Don’t talk! Speak loudly! How are you working? I work diligently. The soldier came quickly. You have done that well!

Nechoď tam!

Kyselé hrozny!

Hladová liška uviděla na révě pěkné zralé hrozny. Dostala na ně chuť! Chtěla si na nich pochutnati. Ale hrozny visely příliš vysoko. Marně po nich skákala,—nemohla jich dosáhnouti.

Když viděla, že jich nedostane, odešla a pravila: “Ty hrozny jsou příliš kyselé. Ať si je jí, kdo chce!”

Zda neučinila lépe, než kdyby naříkala?

XIX.

Neuter Declension of soft ending. Sklonění středního rodu měkké vzory.

Type, vzor pole, field.

Singular JednotnéPlural Množné.

N. & V.pole fieldpole

O.polepole

P.polepolí

D.polipolím

L.polipolích

I.polempoli

Neuter nouns ending in e or ě, singular and plural belong to this declension. Some nouns of this declension: moře sea, nebe heavens, lože bed, ohniště fire place, vejce egg (this has possessive plural vajec), plíce lungs, plic poss. plural, poledne noon, loc. sing. o polednách, v poledne.

Type, vzor kuře, chicken

jedn. číslo.množné číslo.

N. & V.kuře chickenkuřata

O.kuřekuřata

P.kuřetekuřat

D.kuřetikuřatům

L.kuřetikuřatech

I.kuřetemkuřaty

According to this declension the names of young animals are declined. Ex.: ptáče, young bird, holoubě, squab, hříbě, colt. Further: neutral nouns ending in -e, plural -ata, Ex.: vnouče grandchild, kníže duke, poupě bud, děvče girl, koště broom.

Dítě child, is declined in singular like kuře, in plural like řeč.

N. děti, V. and O. děti, P. dětí, D. dětem, L. dětech, I. dětmi.

Type vzor rámě, arm.

SingularPlural

N. & V.ráměramena

O.ráměramen

P.rameneramen

D.rameniramenům

L.rameniramenech

I.ramenemrameny

This declension resembles greatly that of the type kuře, the t in the plural is, however, replaced by n.

Neuter nouns ending in -mě follow this declension. Some nouns of this declension:

břímě burden, símě (semena) seeds. But these nouns have also new forms nom. sing. rameno, semeno, břemeno and are then declined like město.

Type, vzor letter, psaní.

The first five cases and V. singular:psaní

The instrumental singularpsaním

N. V. O. P.pluralpsaní

D.”psaním

L.”psaních

I.”psaními.

All nouns ending in í are declined like psaní. Examples:

Neuter nouns: zboží goods, znamení sign, etc.

Masculine nouns: Jiří George, pondělí Monday, září September.

Feminine nouns: paní lady (instrumental sing. paní!)

All so called verbal nouns (they are all neuter) kreslení drawing, pití drinking etc.

Oral exercise:

Decline:

Krasná paní, silné rámě, hodné dítě, čerstvé vejce.

Complete in all 3 persons s. and p.: Kupuji ovoce, kupuješ ovoce. Miluji svou matku. Uviděl jsem dítě.

Exercise I.

Piš svou (your own) úlohu čistě a pozorně! Matka si hrála s hodným dítětem. Sedláci pracují pilně na polích. Lodě plují po moři. Kde jste koupil hříbě? Jdi rychle a přines mi to krásné růžové poupě! Hvězdy svítí jasně na nebi. Jdi do krámu a přines třicet vajec! Uděláme z nich dobrý oběd. Kuchařka je v kuchyni a vaří. Děti přišly pro koš květin. V pokoji jest pěkný obraz. Smělému štěstí přeje. Lenochu nejlépe domlouvati dubovými slovy. Doufej směle, dokud duše v těle. Veselé mládí vesele si vede.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The careless boy lost his coat and cap. Do Jennie and Joseph study diligently? Fred skates rapidly and gracefully. (spanile.) Did the man speak poorly or well? A child should keep quiet (má býti tiše) when old persons are present. A good general must be a brave man.

XX.

Výjimky ve sklonění. Exceptions in declensions.

Dual. Dvojné číslo.

The old Bohemian had well developed forms of dual number, used when speaking of two things or persons. In modern Bohemian the dual survived only with some names of parts of body occurring in pairs (and with the numeral sto, hundred).

Feminine Gender.

Ruka—hand, noha—foot, declined in the singular like ryba.

When speaking of the following parts of the human body, however, the dual forms must be used:

Nom., Ob. & Voc.rucenohy

Possessive and Locativerukounohou

Dativerukámnohám

Inst.rukamanohama.

Neuter Gender.

Oko eye, ucho ear, are declined in the Singular like slovo.

Dual forms:

Nom. Voc. and Object.očiuši

Possessiveočíuší

Dat.očímuším

Locativeočíchuších

Instr.očimaušima

koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the poss. and loc. cases: kolenou.

Plural nouns, Pomnožná podstatná jména:

These nouns exist only in the plural:

dveře door, declined like růže, kamna stove, declined like (rámě) ramena, I., kamny, nůžky scissors, declined like ryba, peníze money, (peníz coin) like meč, poss. peněz.

Further exceptions:

přítel, friend, nepřítel enemy, declined like muž, in singular, but in plural N. and V. přátelé, O. přátele, P. přátel D. přátelům, Loc. přátelích, I. přáteli.

Člověk (human being) declined like holub, plural lidé people, declined like řeč. Lid is people taken collectively; náš lid our people, naši lidé, our people taken individually.

Den is declined in the singular like meč, excep. loc. ve dne!

Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dní also dnův. Dat. dním also dnům, Loc. dnech, Inst. dny; týden week, declines like den.

Instead of týden neděle (Sunday), is used for week. Za pět neděl or za pět týdnů. After five weeks.

Plural of nebe (heavens) nebesa, it is in plural declined like slovo. (Stem nebes). In sing. nebe is declined like pole. Lesson XIX.

Měkké sklonění přídavných jmen. Soft declension of adjectives.

Adjectives of this declension end in the nominative for all three genders singular and plural in í. Declension dobrý-á-é, is called tvrdé, hard.

Masculine and neuterfeminine

Nom. and Vocativeseverníseverní

Object.(masc. anim.) severního (neuter & masc. in.) severníseverní

Possessiveseverníhoseverní

Dativesevernímuseverní

Locativesevernímseverní

Instrumentalsevernímseverní

Plural of all three genders:

Nom. and Vocativeseverní

Objectiveseverní

Possessiveseverních

Dativeseverním

Locativeseverních

Instrumentalseverními

Note that í persists in all cases for all genders in both the singular and the plural. The feminine singular ends in all the cases in í.

Most of these adjectives of the soft declension are formed from the nouns and may be rendered into English by the possessive of the corresponding noun, by corresponding adjectives, or by a noun in the nominative. Ex.:

Sever, north; severní, of the north, northern north. severní plodiny produce of the north. severní hranice northern boundary. severní vítr north wind, also northerly wind.

ryba fish, rybí maso fish meat, meat of the fish.

sever north, severní northern, jih south, jižní southern, západ west, západní westerly, western, východ east, východní easterly, eastern.

noc night, noční nightly, den day, denní daily; jaro, spring; jarní, vernal; léto, summer; letní, of the summer; podzim, fall; podzimní, autumnal; zima, winter; zimní, wintry; ráno, morning; ranní, of the early morning; večer, evening; večerní, of the evening.

medvědí kůže, bear’s skin; oslí křik donkey’s cries.

horní, upper; spodní lower; přední the front one; zadní the rear-hind one; poslední the last (one).

střední or prostřední the middle one.

Idiomatic Expressions—Osobitá rčení.

Líbiti se, to like, used only in third person, líbí se.

Ta věc se mi líbí. I like that thing.

To se mi do něho líbí, or to se mi při něm líbí. I like that of him.

Líbiti se is similar to míti rád. See lesson XI. But mám rád, máš rád etc. se užívá o osobách, is used in regard to persons, whereas věci (things) se nám líbí, líbiti se (někomu) is followed by the dative. Já rád něco dělám … I gladly do certain work.

Dáti se, to commence. Dalo se do deště. It commenced to rain. Dal jsem se do práce. I commenced to work.

Oral exercise:

Complete in all persons singular and plural:

Já rád cestuji (I like to travel.)

Zítra se dám do učení.

Líbí se mi to?

Rád bruslím (I like to skate).

Decline: Jarní den, poslední peníze, pravá ruka.

Exercise I.

Translate into English:

Máš vždy mluviti pravdu. Co mám dělati? Neměl čím zaplatiti. Divadlo se nám velmi líbilo. Dali se do pití a hodování. Měsíc svítil jako rybí oko. Lesní včely přebývají v dutých stromech. Jak poučné jest pozorovati hvězdy za dlouhých letních nocí! Dej pozor na zadního žáka. Palmy rostou v jižních krajinách, tropickými zvaných. Z oslích kůží se dělá pergamen. Má starší sestra pilně pracuje. Ranní ptáče dál doskáče. Chůva chodí s dětmi na procházku. Dítě zatleskalo rukama. Z jeho černých očí zářila radost. Slyšíme ušima. V kamnech hoří oheň. Pes ležel za kamny. Dobří přátelé jsou drahý poklad. Za pěkných jarních dnů je radost pobýti (to stay) v přírodě. Tvé ruce nejsou čisté. Byl tak nemocen, že se sotva držel na nohou.

Exercise II.

Did you like the book? I like my instructors. You have to bring your books. I didn’t like that. In the western part of our country are high mountains. The autumn days are days of quiet sunshine. “An artist,” said Michael Angelo, “must have his measuring tools not in the hand, but in the eye.” The early bird catches the worm.

Nestejné dědictví.

Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec chtěl mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil, neboť doufala, že se jí podaří nějak oba porovnati. Kupec jí poslechl a neprozradil synům svůj úmysl.

Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se, proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou stejní a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému nic. Prosila jsem muže, aby synům neříkal, jak se rozhodl, dokud bych si nevymyslila, jak bych mladšímu mohla pomoci.”

Soused odvětil: “Mám pro tebe lehkou pomoc. Jdi, pověz synům, že starší dostane vše a mladší nic, a oni se porovnají.”

Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že bude bohat.

Když otec umřel, starší syn, protože nic neuměl, brzy utratil všecko jmění své, kdežto mladší naučil se v cizině vydělávati a brzy zbohatl svou prací a přičiněním.

Dle Tolstého.

Review exercise:

Study and classify the verbs. Translate.

Čistý rozum mají ti, kteří vodu pijí. K službě se nevtírej, jsi-li požádán, neodepři. Já myji mouřenína, oni myjí cihlu. Když hra nejlepší, přestaň! Kde tě lidi nezvou, nehrň se! Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Řečník nadchl posluchače dobrou řečí. Velká řeka tiše plyne, malá s šumem běží. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Až vypereme, pověsíme prádlo, aby uschlo. Zlato nemluví, ale působiti může. Hodný s hodným se přátelí. Každý rád na svůj mlýn vody nahání. Čím srdce přeplněno, tím ústa přetekou. Člověk přichází slabý na svět. Neutrácíme peněz zbytečně. Nekupuji, čeho nepotřebuji. Mistr mistru nerad ukazuje.

XXI.

THE VERB.—SLOVESO.

The infinitive of all the Bohemian verbs—with very few exceptions—ends in ti.

When we detach this suffix -ti from the infinitive of the Bohemian verb we get the infinitive stem—kmen neurčitého způsobu.

This infinitive stem of the Bohemian verb (and as a matter of fact of verbs of all the Slavic tongues) has six different forms according to which the philologists divide the Bohemian (and all the Slavic) verbs into six classes.

In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided according to the endings of the present indicative into four groups, and further subdivided according to the infinitive, imperative and participle forms.

Verbs whose present indicative or participle is formed by changes of the root will be treated as irregular. Example: jíti, to go; jdu, I go; šel jsem, I went.

The classification used in this book was conceived in order to simplify the task of the student in mastering the Bohemian verb. The present indicative (identical with the simple future) is not only the most important tense but it is the only tense with fully developed personal endings. The imperative endings -me, -te are also endings of the present. All other tenses are compounded. The philological division into six classes is based upon the historical grammar.

Present indicative endings of the Bohemian verb.

I. group

Sing.Plural

-u-eme

-eš-ete

-e-ou

II. group

Sing.Plural

-ám-áme

-áš-áte

-á-ají

III. group

Sing.Plural

-ím-íme

-íš-íte

-í-í or ějí

IV. group

Sing.Plural

-í-eme

-eš-ete

-e-í

The main forms of the Bohemian verbs are:

The infinitive (neurčitý způsob) ending in -ti.

The present indicative, přítomný čas oznamovacího způsobu, its endings are given above.

Past participle minulé příčestísee lesson VII. Ex. psal

Passive participle trpné příčestísee lesson XXXVI. Ex. chválen

Imperative rozkazovací způsobsee lesson XVII. Ex. piš!

Gerunds Přechodníkysee lesson XXXVIII. Ex. chváliv, chvále

Verbal nouns, Slovesná podstatná jménasee lesson XXXVII. Ex. chválení

The various verbal forms are derived from a stem. This stem is obtained by detaching the personal endings. Ex.: trp-ím, trp-íš, trp-í, stem of the present ind. trp.—Trpě-l, trpě-la, trpě-n, participle stem trpě.

The root of the verb is that part present in all forms of regular verbs. Trp is the root of the verb trpěti.

The past and passive participles agree in gender and number with their subjects.

Hoch nesl. Hoši nesli. Hoch byl nesen. Hoši byli neseni. Děvče neslo. Zvířata nesla. Děvče bylo neseno. Děvčata byla nesena.

In the imperative, the first form (2nd person singular) is the imperative stem. The other forms (see lesson XVII.) are formed by the suffixes -me and -te.

FIRST GROUP.

A. Vzor nésti, to carry, to bear.

Infinitivenés-ti

Imperativenes!

Present indicativenesunesešnese

nesemenesetenesou

Past participlenes-l-la-lo

Minulý přechodník-li-ly-la

Passive participlenesen-na-no

Trpný přechodník-ni-ny-na

Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.

Some verbs of this conjugation: vézti to haul; lézti to crawl.

B. vzor vinouti, to wind.

Infinitivevinou-ti

Imperativeviň!

Present indicativevinu,vineš,vine

vineme,vinete,vinou

Past participlevinu-l,-la,-lo

-li,-ly,-la

Passive participlevinut.

(Root is vin, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).

Some verbs of this conjugation:

minouti to pass by; stanouti to stop, to stand; vzpomenouti to think of, to remember; vanouti (vítr) to blow (the wind).

C. Vzor tisknouti, to print, to press.

Infinitivetisknou-ti

Imperativetiskni!, tiskněme!, tiskněte!

Present indicativetisknutiskneštiskne

tisknemetisknetetisknou

Past participletiskl-la-lo

-li-ly-la

Passive participletištěn

Recent forms (novotvary)tisknul-la-lo

-li-ly-la

Passive participletisknut

The root and the participle stem tisk infinitive stem tisknu.

Vzor tisknouti liší se (differs) od vinouti v imperativě (tiskni). V minulém přechodníku dle novotvarů se rovná vzoru minouti, starší tvary vypouštějí -nu.

Slovesa tohoto časování: (Verbs of this conjugation):

dotknouti, (dotkl, dotčen) to touch; nadchnouti, (nadchl, nadšen) to inspire; táhnouti, (táhl, tažen) to pull, to drag; zamknouti, (zamkl, zamčen) to lock; padnouti, (padl, napaden) to fall. Novotvary dotknul, nadchnul, táhnul, zamknul, padnul. Slovesa hnouti to move, usnouti to fall asleep, mají -nu- vždy; hnul, pohnut, usnul.

D. vzor vésti to lead.

Infinitivevésti

Imperativeveď!

Present indicativeveduvedešvede

vedemevedetevedou

Past participlevedl-la-lo

-li-ly-la

Passive participleveden

The root and the infinitive and participle stem ends in d, or t, vedu, pletu. The original infinitive in old Bohemian was vedti, pletti.

Slovesa tohoto časování:

plésti (pletu) to knit, to braid; krásti (kradu) to steal; kvésti (kvetu) to bloom; klásti (kladu) to place, to put.

SECOND GROUP.

Pouze jeden vzor: volati, to call.

Infinitivevola-ti

Imperativevolej!

Present indicativevolámvolášvolá

volámevolátevolají

Past participlevolal-la-lo

-li-ly-la

Passive participlevolán

Slovesa tohoto časování: dělati, to do, to make; dávati (dávám) to be giving; dáti (dám) to give; pískati, to whistle; lámati, to break; hledati, to look for, to search; nechati, to let, to leave; znáti, to know. Many compound verbs originally from other groups come into this conjugation, e. g. slyšeti slyším, but slýchati slýchám use to hear; moci, mohu, to can, přemáhati, přemáhám, to overcome, krýti, kryji, to cover, přikrývati, přikrývám, to cover up.

THIRD GROUP.

A. Vzor prositi, to ask for, to beg.

Infinitiveprosi-ti

Imperativepros!

Present indicativeprosímprosíšprosí

prosímeprosíteprosí

Past participleprosil-la-lo

-li-ly-la

Passive participleprošen

Některá slovesa tohoto časování: bydliti, to live imp. bydli! bydleme! činiti, imp. čiň! to do; hoditi, imp. hoď! passive hozen, to throw; kaziti kaz! pass, kažen to spoil,; praviti prav! to say, passive praveno; pustiti pusť! puštěn to let go, to loosen; vařiti vař! vařeno, to cook; zlobiti to anger.

Verbs of this class with long root vowel, shorten this in imperative: e. g. chváliti (chval!) to praise; vrátiti (vrať) passive vráceno to return; páliti (pal) pass. páleno to fire, to burn.

B. vzor držeti to hold.

Infinitivedrže-ti

Imperativedrž!

Infinitivedržímdržíšdrží

držímedržítedrží

Past participledržel-la-lo

-li-ly-la

Passive participledržen

Slovesa této třídy: hořeti, to burn; letěti, to fly; ležeti, to lay; seděti, to sit; slyšeti, to hear; veleti, to command; viděti, to see.

C. vzor uměti, to know.

Infinitiveumě-ti

Imperativeuměj!

Present indicativeumímumíšumí

umímeumíteumějí

Past participleuměl-la-lo

-li-ly-la

Passive participleuměn

Slovesa této třídy: boleti, to pain; haněti, to blame; směti, to be allowed; zkoušeti, to try.

Some verbs have long root vowels in the root: sázeti to plant; sázej, sázím, sázel, házeti to throw; krájeti to cut, sháněti to gather together.

Note that imperative is uměj! sázej! etc. and third person plur. umějí, sázejí etc.—Note the difference from verbs in A. and B. in these forms.

FOURTH GROUP.

A. vzor milovati, to love.

Infinitivemilova-ti

Imperativemiluj!

Present indicativemilujimiluješmiluje

milujememilujetemilují

Past participlemiloval-la-lo

-ly-ly-la

Passive participlemilován

Some verbs of this conjugation: budovati to build; kupovati to buy; malovati to paint; budovati to build.

B. vzor, bíti, to strike, to hit.

Infinitivebíti

Imperativebij!

Present indicativebijibiješbije

bijemebijetebijí

Past participlebil-la-lo

-li-ly-la

Passive participlebit

Verbs of this declension: krýti to cover; mýti to wash; píti to drink; šíti to sew; žíti to live.

Colloquially the people say for the first person: biju, miluju, and for the third person bijou, milujou.

Exercise I.

Study the verb forms in the following sentences. Into what group does each belong? Vary their tenses, moods and their number:

Jdeme do školy a neseme s sebou své knihy. Vy jdete, ale bohatí se vezou. Housenka leze na strom, aby ožírala lupení. Nemohl jsem si vzpomenouti, jak se jmenuješ. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Od severu vanul chladný vítr. Vytiskněte mi prosím tyto letáky (leaflets). Zamkni a dej mi klíč! Padneš-li vstaň, učiníš-li chybu, naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horách a spal mnoho let. Na jaře stromy budou kvésti. Děvčata pletla kabáty pro vojáky. Nesmíme krásti. Neslyším, co pravíte. Slyšel jsi mne? Řekněte mi, prosím, kudy se jde na trh. Večer budeme vařiti a po večeři se budeme učiti. Nechval dne před večerem! Ve škole jsme slýchali, že práce jest základem veškerého štěstí a nyní vidíme, že jest to pravda. Na noc se přikrýváme přikrývkou. Smíme jíti na procházku? Nesmíte, jest zima! Na zimu ptáci letí na jih. Hleď, abys konal svou práci čistě. Vidím, že máte pravdu. Sedni si a dávej pozor. Ve škole budujeme svoji budoucnost. Rád bych maloval, avšak nedovedu toho. Žijeme v Americe a bydlíme v městě Chicagu. S bohem, žijte blaze! Lituji, že Vás nemohu navštíviti. Děvče miluje pěkné šaty. Nebij slabších. Umyla jsi si ruce? Až stromy vyrostou, potěší nás. Podej mi tu knihu; rád bych se na ni podíval. Hoši vedou koně na pastvu.

Exercise II.

Write sentences in the present, past and future tense, using various verbs given in this lesson.

XXII.

The Conditional.—Podmiňovací způsob.

The Bohemian verb has no subjunctive mood. The Conditional or indicative moods with proper conjunction express the condition, wish, doubt or concession.

Conditional auxiliary.—Pomocné podmiňovací slůvko bych.

já bych, I wouldmy bychom, we would

ty bys, you wouldvy byste, you would

on, ona, ono by, he, she, it wouldoni, ony, ona by, they would

(Bych, bys, is a survival of the ancient aorist of Old Bohemian).

The Conditional is compounded from the conditional auxiliary and past participle. The participle agrees with its subject in gender and number in the same way as in the past tense.

Examples:

Já jsem psal, I wrote (masc.)

Já bych psal, I should write (masc.)

Já jsem psala, I wrote (fem.)

Já bych psala, I should write (fem.)

On by psal, He would write

Plur. Oni by psali, They would write (m.)

Ona by psala, She would write

Plur. Ony by psaly, They would write (f.)

Ty bys měl, You would have (m.)

Ty bys měla, You would have (fem.)

Hoch by pracoval. The boy would work. Dívka by pracovala. The girl would work. Množ. čís. Hoši by pracovali. Dívky by pracovaly.

Conditional of the verb býti, to be.—Podmiňovací způsob slovesa býti.

Já bych byl, I should beMy bychom byli, We should be

Ty bys byl, You would beVy byste byli, You would be

On by byl, He would beOni by byli, They would be

Ona by byla, She would beOny by byly, They would be

Ono by bylo, It would beOna by byla, They would be.

Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste, If you. (Kdy—when). Kdybych (kdy—bych).

Kdybys se učil, nebyl bys trestán. If you studied, you wouldn’t be punished.

Neříkal bych to, kdybych to nevěděl. I shouldn’t say so, if I didn’t know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.

Oral exercise:

Complete: Já bych byl ve škole, ty bys byl ve škole etc. Kdybych to nevěděl.… Já bych nemluvila.…

Exercise I.

Translate into English:

Ovčák žene své stádo na pastvu. Co nemůžeš rozvázati, přetrhni. Nepři se se staršími lidmi. Jezme a pijme a buďme veselí. Co nechceš aby ti jiní činili, nečiň jiným. Růženka se probudila a usmála se. Kdybys osla do Paříže vedl, koněm se nestane. Kdyby nepršelo, šli bychom si hráti do zahrady. Rád bych to učinil, kdybych směl. Kdybys šetřil, měl bys peníze. Kdybys lhal, nebudou tě lidé míti rádi. My bychom jedli i chudou stravu, ale ani té nemáme. On by to neříkal, kdyby to jistě nevěděl.

Exercise II.

If I had money I would go to Washington. If he were a man he would defend the weak. I should like to go with you but unfortunately (na neštěstí) I have little time. If you would pay attention you would succeed. If they hadn’t helped us we should never have finished.

Nepravidelná slovesa.—Irregular verbs.

The irregularity of the Bohemian verbs consists in changes in the root when forming the various tenses. Nepravidelnost u českých sloves se jeví ve změnách kmene. Nepravidelná slovesa jsou seřazena dle koncovek v přítomném čase.

Infinitive, first person of the present indicative.—Imperative, (2nd person singular, the imperative, stem) past participle and passive participle are given. Wherever necessary on account of further irregularities other persons of mentioned tenses or moods are given. Where the passive of some verbs is not used except in derived (compound) form, such derived form is substituted. Ex.: jeti, přejet. The same is true of some imperative forms. Ex.: moci, pomoz!

InfinitivePres. ind.Imp.Past part.Pass. part.

bráti, to takeberu, béřeš (bereš), béře (bere), béřeme, (bereme), béřete (berete), beroubeř! (ber!)bralbrán

čísti, to readčtu,čti, čtěme!četlčten

jeti, to ride, to gojedu,jeď!jelpřejet run over

jíti, to gojdu,jdi!šel, šla, šlo, šli, šly, šla

lháti, to lielžu, lžeš, lžeme, lžoulži!lhalpřelhán deceived by lies

moci, to be ablemohu, můžeš, může, můžeme, můžete, mohoupomoz! (help!)mohlmocen

péci, to roast, to bakepeku, pečeš, peče, pečeme, pečete, pekoupec!peklpečen

příti se, to disputepřu sepři se!přel sepopřen denied

růsti, to growrostu,(rosť!)rostl

(u)mříti, to diemru, mřeš, mře, mřeme, mřete, mrouumři!umřel

hnáti, to driveženu,žeň!hnalhnán

míti, to havemámměj!měl

říci, to sayřku, but other forms of říkati—říkámrci, řekni!řekl, vyřklřečen

báti se, to fearbojím se,boj se!bál seobáván

býti, to bejsem, jsi, jest (není), jsme, jste, jsoubuď!byl

díti, to saydím,děl

jísti, to eatjím, jíš, jí, jíme, jíte, jedíjez!jedlsněden

spáti, to sleepspím, (3. p. spí)spi!spal

státi, to standstojímstůj!stál

věděti, to knowvím, víš, ví, víme, víte, vědívěz!věděl

chtíti, to wantchci, chceš, chce, chceme, chcete, chtějíchtěj!chtělchtěn

psáti, to writepíši—3. p. píšípiš!psalpsán

smáti se, to laughsměji se 3. p. smějí sesměj se!smál sevysmán

tázati se, to asktáži se—3. p. táží setaž se!tázal setázán

Vděčnost k rodičům.

XXIII.

Skloňování náměstek.—Declension of pronouns.

SingularPlural

Nom. and Voc.JáImyus

Object.mne, měmenásus

Possessivemneof menásof us

Dativemně, mito menámto us

Local(o) mně(about) menásin us

Instrumental(se) mnou(with) menámiwith us

SingularPlural

Nom. and Voc.tythou, or youvyyou

Objectivetebe, těyouvásyou

Possessivetebeof youvásof you

Dativetobě, tito youvámto you

Locativetoběabout youvásabout you

Instrumentaltebouwith youvámiwith you

Reflective pronoun—se, si—Vztažná náměstka—se, si.

Já jsem se řízl, I cut myself.

Ty jsi se řízl, you cut yourself.

On se řízl, he cut himself.

Vezmu si to. I’ll take it.

Koupil jsem si to. I bought it for myself.

Ona si hraje. She plays.

My jsme se poranili. We hurt ourselves.

Vy jste se poranili. You hurt yourselves.

Oni se poranili. They hurt themselves.

Si is the dative case of se and is required after certain verbs.

The reflective se, si accompanies the so called reflective verbs. It is invariable for all the three persons in the singular and plural. Se, si is used very frequently in Bohemian and seldom has an equivalent in English.—Ex.: Směji se, I laugh. My si hrajeme, We play. Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?

Reflexive sentences with se, si are often rendered into English by the passive form of the verb. Sometimes the aux. get, become, expresses si, se. Zde se prodává cukr. Sugar is sold here. Látka se znečistila deštěm. The cloth got soiled by rain. Rozzlobil jsem se. I became angry.

Ses; sis.

Následující zkratky se užívají v druhé osobě jednotného čísla.—Following abbreviations are used in second person singular:

Instead of jsi se is used ses. Ty ses (jsi se) dobře učil. You have studied well. Ty ses (jsi se) zmýlil. You have made an error.

Instead of jsi si is used sis. Ty sis (jsi si) to nepamatoval. You didn’t remember it. Kdyby sis (jsi si) dal lepší pozor. If you paid better attention. Chci, aby sis (jsi si) to pamatoval. I wish that you remember it.

We hear in colloquial Bohemian já sem, instead of já jsem. My sme instead of my jsme etc. This dropping of j in present indicative of the verb býti is inadmissible in correct Bohemian.

Moreover: jsem—am, but sem, here, hither.

Declension of se for all three genders. Sing. and Plur.

Nom. and Voc.se

Objectivese, sebe

Possessivesebe

Dativesobě, si

Locativesobě

Instrumentalsebou

Reflexive pronoun (and its possessive form svůj, svá, své) refer to the subject of the sentence or clause in which they stand.

Examples: Koupil jsem (já) knihu pro tebe. I bought the book for you. Koupil jsem knihu pro sebe. I bought the book for myself. Pomyslil si. He thought to himself. My se tu dřeme a on si tam leží v chládku. Here we exert ourselves and he is lying there in the shade. Nemysli si to! Don’t imagine that! Mluví o tobě. Mluví o sobě. He speaks of you. He speaks of himself. Zná sám sebe. He knows himself. U samých dveří. At the very door. (Sám, alone, self, very, used here to emphasize sebe). To se rozumí samo sebou. That’s understood (by itself or on account of its very nature).

Mě, tě, mi, ti, si are enclitics. They cannot be used at the beginning of the sentence nor can they be employed after preposition. Therefore ke mně, pro tebe, u sebe, v tobě etc. Mně, tobě, tebe, sebe, are stronger forms. They are to be used at the beginning of sentences.

Mně štěstí přálo. Fortune smiled upon me.

Podmiňovací způsob účelu, úmyslu a povinnosti. Conditional of purpose, intention and duty.

Abych, that I, or in order that I; abys, that you; abychom, that we; abyste, that you; for third person aby.

Pracovali, aby vydělávali peníze. They worked in order to make money. Přeji si, abys přišel. I wish that you would come. Žádal mne, abych to udělal. He asked me to do it. The Bohemian conditional of purpose may be translated by an infinitive.

Měl bych, I should, I ought; měl bys, měl by; měli bychom, we should, we ought; měli byste, měli by.

Rád bych četl tu knihu. I should like to read that book. Byl byste tak laskav a půjčil mně ji? Would you be so kind as to lend it to me? Zajisté, s radostí! Certainly, with pleasure!

Exercise I.

Žádal jsem tě, abys mi pomohl. Starej se sám o sebe! Dám si podruhé pozor. Jan přišel ke mně včera večer. Ukázal mi knihu, kterou dostal od tebe. Mluvili jsme o tobě. Řekl, že byl s tebou na výletě. Já bych si také přál, abys šel se mnou ven do přírody. Kdo sedí vedle tebe ve škole? Kdo to o mně řekl? Neměl bys býti tak nepozorným. To ti nemohu říci, neboť to nevím. Kdybych to věděl, rád bych ti to řekl. On si koupil dům. Má celý dům pro sebe. Neměli byste píti vodu, když jste uhřáti. Prosila mne, abych jí půjčil péro. Nemohu dnes přijít, musím psáti úlohu. Nemůžeš-li přijíti dnes, přijď jistě zítra. Nelži! Lidé nemilují těch, kteří lhou. Tento parní stroj žene veškeré naše soustruhy (lathes). Děti se bály zůstati samy doma a babička jim řekla: Nebojte se. Petr popřel, že byl včera v lese. Prosil jsem ho, aby byl tak laskav a pomohl mi. Podívej se, jak ses zamazal. Opět sis nedal pozor. Zbytečně sis ublížil. Kdyby ses přičinil, dobudeš úspěchu. Ty bys vše dokázal, jen kdyby sis dal pozor.

Exercise II.

Change the above sentences (in Bohemian) into plural.

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Come to me, my boy. I wish to tell you a few words. What do you want of me? We can’t tell you that, because you would not help us. He thinks a great deal of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the book. They live next door to us; they are our neighbors. They like us. Did John tell you about me? I wish you to help me. They asked them to return soon. I should have received the money yesterday. Do you not know where we could find a good hotel? It is necessary to speak Bohemian every day if we want to speak it correctly. Teach me how to speak correctly and I will learn. I am going (budu) to study hard every day. They were talking to one another while (zatím) washing their faces and hands. I would do anything for you without hesitation. This coffee is sold at 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.

Oslové a hospodář.

Čeledín hospodářův velmi špatně nakládal se dvěma osly, kteří mu byli svěřeni. Hospodář jednou prohlížel svůj chlév a vida, že oslové nedbalostí líného pacholka zle se mají, příkře tomuto domlouval a hrozil. “Nerač”, pravili oslové, “nerač býti hněviv, pane náš; spokojeni jsme, vždyť jsme si již zvykli na našeho čeledína.” “I na vás bych se hněval”, pravil hospodář, “pro mrav váš a obranu líného sluhy, kdybych nevěděl, že jste oslové.”

(Zpracováno dle Zahradníka).

XXIV.

Skloňování náměstky třetí osoby. Declension of the personal pronoun of the third person.

Singular.

MasculineNeuterFeminine

Nom. & Voc.on, heono, itona, she

Obj.jej, jeho, ho, himje, itji, her

Poss.jeho, hojí

Dat.jemu, mují,

Loc.(o) něm(o) ní

Instrumentaljímjí;

Plural.

Nom. & Voc.oni (anim.) ony (inan.)ona (neuter)ony (fem.)

Obj.je

Poss.jich

Dat.jim

Loc.(o) nich

Instrumentaljimi.

With the exception of the first two cases the singular forms of the masculine and neuter are the same, therefore they are grouped together. In the feminine the objective case is “ji” (short i), in other cases “jí” (long í). In the plural, in all cases but the first, all these genders have the same forms. The forms “jej, jeho, jemu” are stronger than “ho, mu” (enclitic forms). After prepositions j changes into ň (n before i or ě).

Example: u něho, by him; k němu, to him; s ním, with him; proti ní, against her; pro ni, for her; pro ně, for them; s nimi, with them.

Podmiňovací způsob.—Conditional Mood.

Conjunctions jestli, jestliže, zdali, pakli, if is used with the present forms. Jestliže se přiznáte, odpustíme vám.—If you confess, we shall pardon you. Zeptej se, zdali to přinesl. Ask, if he brought it. Rád bych věděl, zdali to učiní.—I should like to know if he will do it. Instead of using conjunctions jestli, zdali, etc. enclitic—li is appended to the verb to express conditions. Example: Víte-li,—if you know, máte-li—if you have, povím-li—If I say. Měl, měli bychom, etc. are used to express an obligation.

Měli bychom to udělat—We ought to do it, we should do it.

On by se měl učit—He ought to study, he should study.

Neměl by to říkat—He ought not to say it.

Bys, byste, etc. are also used in polite demands usually followed by “prosím”—if you please.

Example: Řekl byste mně, prosím, kde jest váš otec? Would you please tell me where your father is?

Nemohl byste nám, prosím, pomoci?—Couldn’t you please help us?

Wishes. Věta přací, is introduced by kéž with conditional.

Kéž bych dosáhl svého cíle!—May I reach my goal! Kéž by nám bůh pomohl!—May God help us!

Minulý čas podmiňovacího způsobu—Past conditional is formed by addition byl or býval. Já bych vám byl pomohl. I should have helped you. (Pomohl bych vám, I should help you). Kdybychom to bývali věděli, nebyli bychom přišli. Had we known that we should not have come.

Note: Můj otec si přeje, abys jej doprovázel. My father wishes that you shall accompany him.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Měl bych to koupiti (I ought to buy it)

Mohla jsem to udělati (I could have done it)

Nevím-li to (If I don’t know it)

Smím si vzíti růži? (May I take the rose)?

Exercise.—Translate into English:

Komu jsi odevzdal knihu? Dal jsem ji jemu. Dal jsem ji jí. Ptáte se, zdali se rádi učíme. Ovšem, že se rádi učíme, neboť jest to prospěšné. “Rád bych věděl, zdali sestra přijela,” řekl pan Kovář své matce. Co myslíte, bude pršeti, čili nic? Kdož ví, bude-li dnes pršet. Nedáte-li peníze, odejdu. Otec mi slíbil dollar, budu-li hodný. Vezmi si to jablko! Kde je bratr? Matka šla s ním do zahrady. Já nesmím, matka mi nedovolila. To nesmíš dělati! Karel IV. byl velikým a mocným panovníkem, jím byly založeny důležité a památné budovy. Jednou s ním vyjednávali poslové němečtí, aby jim dopřál té milosti a přestěhoval se do Němec. Došel jsem k nim a promluvil jsem s nimi. Pozdravil jsem ji a tázal jsem se jí, zdali by mi pomohla.

Exercise.—Translate into Bohemian:

Did he lend you (thee) any books? The postman brought them some letters. Where did you meet her? He gave me some drawings for him. Don’t go to her, for I am sure that she is not home. Did you hear my words? Yes, we heard them. Some gentlemen came with him. They (the soldiers) were sent to Europe. They (the ladies) worked with the Red Cross hospital. We heard from them. Where did you see them? They shall come to help them. Tell me all you know about him! I shall never do anything against them, for (neboť) they (the men) are my friends. If you wish to see the letter, here it is. We shall wait if we have time. I should have waited for him had I had time. I should be very glad if you went with me. Ask your friend if he will be here tomorrow. May I speak to you? Ask him, if he knows it.

XXV.

Stupňování přídavných jmen.—Comparison of Adjectives.

In the comparison of objects we use in Bohemian as well as in English three different forms: První stupeň—Positive—silný—strong; druhý stupeň—Comparative—silnější—stronger; třetí stupeň—Superlative—nejsilnější—strongest.

In Bohemian the comparative is normally formed by adding the suffix—ější to the positive.

The superlative is always formed by adding the suffix nej—most—to the comparative.

I.II.III.

pilný (diligent)pilnější (more diligent)nejpilnější (most diligent)

severní (northerly)severnější (more northerly)nejsevernější (most northerly)

From what has been said on the nature of ě, it follows that the hard stem consonant will be softened by the ending ější.

Before s, l, z, ě changes into e.

moudrý (wise), moudřejší (wiser), nejmoudřejší (wisest)

milý (dear), milejší (dearer), nejmilejší (dearest).

The comparative ending is often shortened; “ej” is left out and only “ší” is added.

chudý—chud(ěj)ší becomes chudší

starý—star(ěj)ší becomes starší

tvrdý—tvrd(ěj)ší becomes tvrdší

Since the letter ě softens the hard consonant, the abbreviated forms make the following changes:

vysoký (high), (“k” changes into “š”) vyšší (higher)

snadný (easy), (“d” changes into “z”) snazší (easier)

blízký (near), (“k” changes into “ž”) bližší (nearer)

Many adjectives ending in -ký replace this -ký in comparative by -čí.

lehký (light), lehčí (lighter)

hezký (nice), hezčí (nicer)

měkký (soft), měkčí (softer)

Some comparatives take both forms:

čistý (pure, clean)—čistší, or čistější (purer, cleaner)

tmavý (dark)—tmavší, or tmavější (darker).

Irregular comparison:

dobrý (good), lepší (better)

malý (small), menší (smaller)

dlouhý (long), delší (longer)

veliký (big), větší (bigger)

zlý (bad), horší (worse)

Superlative Absolute.

Superlative absolute is formed by the prefix pře, above all, most.

Překrásný, very beautiful, (Spanish or Italian bellissimo).

Převeliký, enormous, very large, (Spanish or Italian grandissimo).

Přenešťastný, most unhappy.

Prefix na decreases the quality of the adjective. Předpona na zmenšuje vlastnost přídavného jména.

Sladký sweet, nasládlý little sweet, sweetish.

Tvrdý hard, natvrdlý somewhat hard, not altogether hard.

Podobně předpona při-, hloupý silly, přihlouplý, just little silly.

Skloňování a užívání komparativu.

All superlatives and comparatives are declined like adjective type severní.

Čest jest dražší života. Honor is dearer than life; here “than life” is expressed simply by the possessive case.

Ty jsi vyšší než já, ale Josef jest nejvyšší.—You are taller than I, but Joseph is the tallest.

Measure (by how much comparative is greater than positive) is expressed by

a)—instrumental: Můj dům jest mnohem větší. My house is a great deal larger.

b)—with accusative prep. o, by. To jest o pět liber těžší. This is heavier by five pounds.

než, than

ze všech, of all.

Oral Exercise:

Decline: těžší práce; nejmilejší hra.

Exercise I.

Soused jest bohatší otce, t. j.: Soused jest bohatší než otec. Hřích jest horší smrti. Hřích jest horší než smrt. Nejlepší žák dostane nejvyšší odměnu. Král poslal nejstaršího syna do světa. Jdi, můj nejmilejší synu, a přiveď nejkrásnější nevěstu! V zimě jsou dny krátké a noci dlouhé; letní dni jsou delší a noci jsou kratší zimních. Kdo jest z vás nejvhodnější? New York jest největší město západní polokoule. Kdo jest šťastnější a veselejší nežli spokojený člověk? On jest ovšem bohat, ale jsou ještě bohatší lidé nežli on. Princ vešel do překrásné zahrady. “O, já přenešťastný člověk”, bědoval Honza. O kolik jsem starší, o tolik jsem moudřejší. Měl bysis dát mnohem lepší pozor. Nejmocnějším ze všech králů českých byl Karel IV. Toto ovoce není úplně zralé, jest dosud nahořklé. I natvrdlý chléb chutná, když měkkého není.

Největší lháři.

Největší dva lháři byli starostové Dolní a Horní Lhoty. Ten z Dolní Lhoty, když s někým hovořil, říkal: “No vím, vím.” A nevěděl nic. Ten druhý měl zvyk říkati: “Hm, nevím, nevím”, a věděl vždy všecko.

Z polského upravil N.

Exercise II.

Which is larger, a lake or a sea? The Rocky mountains are the highest mountains in the United States. Give me something better. I know that the dearest goods are often the cheapest because they give greater value. Ignorance is our worst enemy. I went there with my best friend. Jane was the oldest of six children. Your house is the oldest in the town. Our house is more modern than yours. I am not so strong as you. If I were you, I would turn it over in my mind. I should not be surprised, if he were here immediately. I shall be very glad if you will tell me what to read (co bych měl čísti).

XXVI.

The declension of the possessive pronoun. Sklonění přisvojovací náměstky.

můj, má, mé—my, mine

Singular.

MasculineNeuterFem.

N. and V.můj(moje)má (moje)

O.mého (anim.), můj (inanim.)mé (moje)mou (moji)

P.méhomé (mojí)

D.mémumé (mojí)

L.mémmé (mojí)

I.mýmmou (mojí)

The forms in brackets are older forms though they might be used as well as the newer ones.

Plural.

MasculineNeuterFeminine

N. and V.moji (ani.) mé, moje (inan.)mé (moje)má (moje)

O.mé, (moje)mé (moje)má (moje)

P.mých

D.mým

L.mých

I.mými

The possessive pronoun, like the adjective, must agree with the noun it modifies in gender, number and case.

Tvůj, tvá, tvé (thy, thine) your, yours, as well as the reflexive possessive svůj, svá, své, are declined like můj, má, mé.

The use of the reflexive possessive “svůj.”

Svůj is used when the subject is the possessor.

Jdu se svým bratrem.I go with my (own) brother.

Jdeš s mým bratrem.You go with my brother.

Jdeš se svým bratrem.You go with your (own) brother.

Nesu svou knihu.I am bringing my (own) book.

Neseš mou knihu.You are bringing my book.

(On) Nese svou knihu.He is bringing his own book.

Nese tvou knihu.He is bringing your book.

(On) Má svou hlavu.He has (he acts according to) his own head (mind).

Observe: Vidím tvého bratra (anim.) Vidím tvůj klobouk (inanim.) Moji bratři jsou zde (anim.) Moje kabáty jsou zde (inanim.)

Possessive pronouns of the third person: Přivlastňovací náměstky třetí osoby.

Jeho his, and its is not declined. Ex. S jeho bratrem, with his brother, O jeho bratrech, about his brothers. Vidím dítě a jeho rodiče, I see a child and its parents.

Její, her, hers, so declined like adjectives types severní. Poss. and Loc. plural jejích, několik z jejích bratrů. Some of her brothers. V jejích krásných zámcích. In her beautiful castles.

Jejich, theirs, for all three genders is not declined. U jejich domů, at their houses. S jejich bratry. With their brothers.

Distinguish jejích of her. Poss. and Loc. plural její hers, and jejich theirs.

Oral exercise:

Decline:

Můj malý pes, tvůj starší bratr, jeho dobrá babička, její malé kotě, jejich velká zahrada.

Exercise I.

Můj úkol se mi podařil. Učitel se těšil z mého úkolu. Dobrý dělník těší se ze své práce. Nevěřím tvému slibu. Přijdu s jejími rodiči. U jejích rodičů bývalo veselo. Hoch ztratil cestou do školy své knihy. Odpusť mi, ztratil jsem tvé knihy. Tvoji přátelé jsou moji přátelé. Jejich přátelé jsou bohatí. Zvířata cítí jako my, netrýzněte jich. Na své zahradě zasázel jsem krásné květiny, těším se z nich. Každý na smrt čeká a přece se jí leká. Syta-li myš, hořká jí mouka. Můj mladší bratr má velkou rodinu. Pojďme tou nejbližší cestou! Pes jest nejvěrnější zvíře. Aeroplan vzletěl do převeliké výšky.

Exercise II.

Complete the sentence by changing the pronouns and nouns in brackets into their correct case forms.

Píši (mé péro, tvá tužka). Žák přečetl (tvá kniha, můj dopis, jeho úloha). Miluje (svůj otec, jeho přítel). Rolník pracuje na (ve) (své pole, svá zahrada). Litujete (váš přítel, chudý člověk). Tázal jsem se o radu (tvůj bratr, jeho sestra, můj učitel). V (má) úloze nebylo tolik chyb jako v (tvé), jako (jeho) (její).

Chytří ministři.

Byl jeden král a měl chytré ministry. Jednou chtěl král přivésti své ministry do rozpaků (bring them in embarrassment) a dal pro každého ministra zhotoviti novou lžíci a sice na loket (yard) dlouhou.

Když byly lžíce hotovy, dal král upraviti hostinu, pozval své ministry a těšil se, jak budou jísti dlouhými lžícemi.

Ale oni to chytře vyvedli:

Každý ministr vzal svou lžíci, ale nepodával jídlo do svých úst, nýbrž přes stůl svému sousedu, jako když matka krmí své dítě.

Králi se velice líbil důvtip jeho ministrů, i pochválil a odměnil je.

Z polského upravil N.

XXVII.

Comparison of adverbs. Stupňování příslovcí.

The comparison of the adverbs is formed regularly by the addition of the suffix -ji, to the positive; the superlative is formed from the comparative by prefixing nej-.

První stupeň—PositiveDruhý stupeň—ComparativeTřetí stupeň—Superlative

rychle, quickrychleji, quickernejrychleji, quickest

krásně, beautifullykrásněji, more beautifullynejkrásněji, most beautifully

The following adverbs are compared irregularly:

dobře, welllépe, better