Větrové i moře Pána Ježíše poslouchají.

Vstoupil na loď s Ježíšem lid všeliký, Na to brzo povstal vichor veliký. Však Pán Ježíš již tam tiše spal, Jakoby se o nic nestaral. Učeníci celí poděšení Vyrušili Pána z toho snění Volajíce: »Zachovej nás, Pane! Neb se s námi hrozného cos’ stane.« Ježíš ale zcela klidně vstal; A když malověrné pokáral, Přikázal pak moři a též vichřici, A hned klidno bylo jako v světnici. — Všechen lid co na lodi se plavil, Vida ten div, uděšený pravil: »Kdo jest ten, jejž moře s větrem poslouchají? Snad v Něm svého Pána všemocného znají!« Ač Pán Ježíš jako člověk tiše spal, Přece jak Bůh — co se děje dobře znal.