← Table of contents
Cítanka pro skoly obecné. Díl I

Čítanka pro školy obecné.

Reading edition

(Vydání trojdílné.)

Díl I.

Za pomocí některých jiných složili

Jan Šťastný, Jan Lepař a Josef Sokol.

(Nezměněný otisk textu zroku 1891.)

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

Vázaná na hřbetě plátnem za 20 kr.

V PRAZE. Cís. král. školní knihosklad. 1892.

Školní knihy, v c. k. školním knihoskladě vydane, nesmějí se prodávati dráže než za cenu na titulním jich listě udanou.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

i u

i u i u u u i u u i

o

o o i o u o i u o o i o u

a

a a i a o a u o a a i a a u á í ú ů ó í á á a í i ú u ó

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

e

e a e o e i e u e a e o e i é á í ú ó ů é á a é e í i ú

y

y e y a y u y o y e y a y u á ý é ý ú ý é ý y é e á a í

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

m

m i m o m e m a m u m y

mi mi mo mo mi mo mi mo mi mo me me mo me mi me mi me mo me

ma ma mu mu ma mu ma mu ma mi my my mu ma mo my mu me ma my

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

m á

m í m é m ý m é m ů m á

mi mí ma má mo má ma mý my me mé me mů mu my mí mé mý má mé

má-ma. má-mo má. má-me má-mu. my. mé. mé-mu. mi-mo. u-mí. my u-mí-me.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

l

l i l a l e l o l u l y

li li la la li la li la la li la li le le li la le le le li la li la le

lo lo lu lo lu lo lu le lu lo li lu ly ly lu lo ly lu lu le lo la ly lo

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

l m

lí mí lá má lů mů lý lá lé mý má mé

me-le. me-lu. me-le-me. u-me-lu. u-me-le-me. ma-lé. ma-lá e-mi-la. mi-lý. mi-lá li-li-e.

lo-my. u lo-mů. lá-me. lá-ma-li a u-lo-mi-li. my-li. má-lo u-my-li. má má-lo ú-lů. mo-li.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

v

v l m

ve le vi li vo lo vu

my a vy. vy-vo-lá-vá. ví-me. u-mí-me. ve-lí. mí-vá-me. u-mý-va-li. le-vý. le-vá. vy-lé-vá.

vi-lé-ma vo-lá e-vu. mi-lo-va-ly. u-vi-ly. vá-le-li. má-me vá-ly. u-le-vi-la. u-lo-vi-li.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

s

s v l m

se ve so vo si vi su

so-va. vo-sa. lo-so-si. lo-ví se. sí-la. sá-lá. se-su-lo se. lí-sá se. ma-so se o-so-li-lo.

ma-lá e-va se-sí-lí. mí-sí-vá. má mí-su. sa-mé vá-ly a mí-sy. o-sé-vá-me u le-sa.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

d

d s v l m

du su do so de se da

do-my a sa-dy. do-ly. ve-de-me. do-ve-de-me. ví-dá a do-ví-dá se. u do-mu se-dá-vá-me.

li-li vo-du do su-du. do vo-dy dá-me so-dy. vo-sa dá se do me-du. li-dé se u-du-si-li.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

t

t d s v

te de ty dy to do ta

te-ta ví-ta-la ví-ta. ó ty ví-te! ó vy te-to! má-te u-my-té mí-sy. dá-te-li mi to sí-to?

te-sá-te. vy-me-te-te. mo-tá-te. ma-te-te se. mo-tý-lo-vé lí-ta-li. ví-tá-me lé-to mi-lé.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

k

k t d s

ko to ku tu ky ty ka

o-ko. ko-lo. ko-lí-ky. su-ky. ku-la-té ku-sy. ka-sa. ve-li-ké ví-ko. ko-sa. ko-vy. o-ko-vy.

ku-le se vy-ku-li-la. ko-sa-mi se-ká-vá-me. da-le-ká lu-ka. do-ly. ka-lí se. le-ká-me se.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

b

b k t d

bo ko bu ku be ke ba

bo-by. o-bi-lí. bo-ky. bo-ty. ka-bá-ty. bo-dy. o-ba bo-dy. so-bo-ta. bý-vá-me u ta-bu-le.

by-li bo-si. o-bu-li se. vo-dy ta-dy u-bu-de. by-lo má-lo o-bi-lí. bí-lí-me o-ba do-my.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

n

n b k t d

ne be no bo nu bu na

ví-no. se-no. ma-li-na. vi-nu. vi-ne-me. va-na. no-vi-na. mi-ne. ne-má. no-sí vo-du do va-ny.

má-me no-vé ná-do-by na ví-no a na vo-du. ne-su no-vi-nu. ko-mu? to-mu i o-no-mu sy-nu.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

p

p b n k

pe be pi bi po bo pu

pi-vo. to-pi-vo. po-le. pi-la. pa-ta. lo-pa-ta. by-li-na. lí-pa. pá-sy. pá-vi. pá-no-vé. pů-da.

sy-pu. te-pu. ko-pa-li. to-pí-me. to-pi-li se. pa-dá. po-le-pí. pá-lí. lu-pe-ny o-pa-da-ly.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

z

z s p b t d

ze se zu su zi si za

zi-ma. vo-zy. ze-li-na. vo-zí-me. ne-ka-zí-me. o-zý-vá se. sá-zí-vá. za-me-tá. za-my-ka-li.

zi-ma tu-ze. ze-be to. u-bo-zí si ne-za-to-pí. ko-za dá se do ze-lí. vo-sa le-ze po ze-mi.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

c

c s z p b v

ce se ci si co so cu

do-má-cí a ci-zí ví-no. o-vo-ce. lí-ce. o-pi-ce. co to cu-pá? co to te-pe? ci-bu-li sá-zí-vá-me.

po-le ne-po-cu-pá-me. vy-ká-ce-li ce-lé le-sy. cí-no-vé ná-do-bí da-la ce-ci-li-e do po-li-ce.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

r

r n c z s

ru nu ro no re ne ry

ru-ka. ru-ká-vy. rá-no. rá-na na ru-ce. sí-ra. pá-ra. pé-ro. ro-vi-na. bo-ry. ků-ra. se-ke-ry.

lo-ví-me ry-by, ra-ky. o-rá-me. vy-rý-vá-me. se-ke-ra-mi se-ká-me. po-ra-zi-li bo-ro-vi-ci.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

h

h k b l

hy ky hu ku ho ko ha

no-ha. vá-ha. zá-ho-ny. ro-hy. pa-ro-hy. ho-ra. hu-sa. hu-sá-ci. hu-ba. vo-da. ho-dy. ne-ho-dy.

vá-hy se ne-hý-ba-ly. du-ha bý-vá na ne-bi. tu-há zi-ma hu-bí-vá, co po-bí-há po le-se.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

j

j h r c z

ja ha jo ho ju hu je

ja-ro. há-je. ja-ho-dy. ry-ji. li-je-te. my-ji. vo-já-ci ma-jí bo-je. bo-ju-jí, ne-bo-jí se.

rá-ny se ho-jí-va-jí. ná-po-je se pí-va-jí. za-jí-ci vy-bí-ha-jí za no-ci do je-te-le.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

š

š j h k r

še je ši ji šo jo šu

ko-še. nů-še. šu-pi-na. ho-ši. ša-ty. ko-ši-le. ko-ša-té lí-py, du-by. my-ši bý-va-jí še-dé.

na-pí-še-me si ú-ko-ly. má-me no-vé se-ši-ty. ša-ty by-ly ši-ro-ké. ze-lí dá-me do ko-šů.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ž

ž z š s c

ži zi žo zo žu zu ža

mu-ži. ži-to po-ža-té. že-na. že-le-zo. no-že. ža-lo-ba. du-té ži-ly. ži-to se su-ší a vá-že.

žá-ci vá-ží si ú-ko-lů. pí-ší a ne-ma-ží se. co po-ží-rá ží-ža-ly? co la-pá my-ši a žá-by?

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

č

č c ž z š s

če ce či ci čo co ča

o-či. če-lo. čí-še. ča-sy. ko-čí. ko-čá-ry. rý-če. če-mu u-ci se žá-ci? čí-tá-va-jí a pí-ší.

vy tady po-čí-tá-te. ry-je-me pů-du rý-či. do ve-če-ra se vy-ča-sí. vo-da te-če a hu-čí-vá.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ř

ř j ž š č

re ře ro řo ru řu ry

ře-pa. řa-da. ko-ře-ny. zá-ře se ší-ří; ho-ří. te-sa-ři te-ší a ře-ží. me-čí-ři ro-bi-li me-če.

žá-ci ča su ne-ma-ří. na ja-ře se le-dy bo-ří. vo-da ví-ří; va-ří se. ku-ře by-lo o-pa-ře-no.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ch

h ch k

hy chy ky dy ty ny ry

u-cho. su-cho. su-chý. chu-dý. cho-rý. li-chý. ví-chy. jí-cha. chy-ba. so-cha. cha-sa. chů-ze

chu-do-ba a cho-ro-ba. o-ře-cho-vý. ko-ži-chy. ku-cha-ři. pa-cho-le. cho-cho-ly. cha-lu-pa.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ne-mí-ři-li; chy-bi-li. su-cho mo-ří ko-ře-ny. co vy-chá-zí na ne-bi? co chy-tá-va-jí čá-pi? co pí-chá? co či-chá-me?

ši-li no-vé ko-ži-chy. jí-cha se mí-chá-vá. ko-ši-le se má-chá. pa-cho-le se cho-vá. su-chá rů-že o-pa-dá. ta-bu-le se chý-li-la.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ě e

be bě ve vě pe pě me mě bě vě pě mě

bě-da. bě-ží. bě-lá se. vě-ci. vě-ší. vě-ří-me. pě-ší. pě-na. za-pě-li. mě-chy. ze-mě. mě-ři-li.

o-bě že-ny bě-do-va-ly. so-vě na vě-ži se lí-bí. co to pě-je na lí-pě? sí-mě dá-me do ze-mě.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

d ď t ť

da ďa do ďo du ďu tu ťu ta ťa to ťo

ďa ďo ďu ťo ťu ťa ďo-be. ďo-ba-jí. ťu-ká. ťu-ká-me. za-ťu-ka-li.

ha-ďa-ta vy-lé-za-jí. ko-ťa-ta po-bí-ha-jí. ku-ře ďo-be do ze-mě. co ťu-ká ťu-ky, ťu-ky? u-cho by-lo u-ťa-to.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ň

no ňo nu ňu na ňa ňo ňu ňa ňu ňa ňo

hu-ňa-tá ko-že-ši-na. ko-ňo-vé a ko-ňá-ci. vo-ňa-vá vo-da by-la ve ba-ňa-té ná-do-bě.

je mě-ňa-vé po-ča-sí. vy-mě-ňu-ji si pé-ro. lu-ňá-ci a ká-ňa-ta po-ží-ra-jí há-ďa-ta.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

de dě te tě

dě-lo. dě-va se dě-sí. se-dě-li, ne-vě-dě-li. dě-de, co se to tu dě-je? chu-dý ne-má o-dě-vu. dě-lá se do ne-dě-le.

te-sa-ři te-ší la-tě. tě-ší-me se na te-tu. te-tě se tu lí-bi-lo. pa-cho-le je tě-ka-vé. má-me tě-lo a du-ši.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ne ně

ko-ně. la-ně. ně-mo-ta. ku-chy-ně. vů-ně. bá-ně. la-ně bě-ží do le-sa. ve va-ně by-la vo-da. po ví-ně by-la vů-ně.

ne-dě-le je po so-bo-tě. pě-ší bě-ží po pě-ši-ně. dě-va ně-má ře-či ne-má. u-há-ně-li ta-dy ko-ně po da-le-ké ro-vi-ně.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

dy di ty ti

ho-dy. ho-dí. ho-di-ny. chu-dý. chu-dí. chu-di-na. cho-dí. cho-di-li. vo-dí. dí-vá-me se. vi-dí-me. dí-že. dí-lo. ná-řa-dí.

ti-še se-dě-ti. ti-ší. le-tě-ti. le-tí. u-tí-ká. dí-tě. dě-ti. vi-dě-ti. má-te-li co vě-dě-ti a na pa-mě-ti mí-ti?

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ny ni

ny-ní bu-de u-če-ní, a-le ne za-há-le-ní. jaké je to volání? není tady nikoho.

činí-li co lenivý? nikoli! říkáváme, že mu dílo nevoní, nebo že ho netěší. komu se nelení, tomu se zelení.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

ou

lou-ka. mou-ka. kou-le. rou-ra. bou-ře. rou-cho. mou-cha. hou-ba. hou-se. sou-se-dé. ou-ro-da.

je-dou vo-zy po lou-ce, ve-zou no-vou o-ta-vu. sou-se-dé si po-ví-da-li, ja-ká by-la ou-ro-da. pe-ka-ři me-lou mou-ku. pi-lou ře-za-li te-sa-ři.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

f

fe ve fo vo fu vu fa

fara. u fary. faráři. fůra. na fůře. šafáři. fiala. houfy dětí. co to fičí a fouká?

sázíme bílé fazole. vezeme fůru obilí. co to bafá u boudy? doufáme, že zase fialy uvidíme.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

g

go ko gu ku gy ky ga

ságo. guma. galesy. gumiguta. galilea. žáci mívají gumu. gumiguta jedovatá.

ságo není jedovaté. ságo může se vařiti. gazela je rohatá a podobá se koze. hugo píše a počítá.

a e i y o u ě

á é í ý ó ů ú ou

mₑ l- v- s- š-

ₑm -l -v -s -š

va-še e-va vo-lá ma-lou vi-lé-mu. o-sé-va-li u le-sa. le-sy šu-mě-ly. mí-sí-vá-me. má-me vá-ly a mí-sy.

mě-li as mí-su ov-sa. úl se vy-mý-vá. vy-sou-ší se. le-sy se vy-su-ši-ly. se-su-ly se lo-my. so-va lo-ví my-ši. má-me má-lo sí-ly.

lil. u-lil. vy-lil. va-lil. vo-lal. vy-vo-lal. vil. u-vil. lo-vil. šil. u-šil. su-šil. šel. vy-šel. myl. u-myl.

měl. u-měl. mám. u-mím. vím. vám. mí-vám. lom. les. ves. vo-lá vás. u vás. váš. mí-váš. u-mý-váš.

dₒ ď- t- ť- b- p-

ₒd -ď -t -ť -b -p

ví-tá-me tě, mi-lé dí-tě! ví-tám vás! te-ší-me se, vi-dí-me-li vás ta-dy. tou-to do-bou u vás po-bý-vá-me.

ať tu ti-še se-dí-te a pí-še-te! by-la-li ta vě-tev u-ťa-ta? u-mí-te-li od-po-ví-da-ti? by-lo lé-to. bí-lí mo-tý-lo-vé po sa-dě lí-ta-li. bu-dou-li o-bě bo-ty do so-bo-ty?

led. med. sad. sud. do-sud pí-še. suď! po-suď-me to pís-mo! seď! po-seď-te si! po-buď-te tu! veď-me se! od-veď to dí-tě do-mů!

bí-lý šat. vít má loď a síť! lať se lá-me. bob. bos. dub. lep. o-tep. sůl. důl. dům. vím. po-vím ti to sám. lo-vím. ba-vím se. pil. la-pil. po-la-pil. le-pil. po-pil-te si!

h- ch- g- k- j- f-

-h -ch -g -k -j -f

vo-lá-me ho-chy. ho-ši, seď-te! ko-sy se ko-va-jí. lou-ka se se-ká. go-li-áš byl vel-ký, da-vid ma-lý. aj, ja-ké to hou-fy! ach, co vi-dím!

dub mí-vá ku-lo-va-té ga-le-sy. sá-go i sůl dá-vá-me do po-lév-ky. fí-ky se jí-da-jí, ja-ho-dy ta-ké. aj, ja-ký to po-vyk! ach, bě-da mi!

chod-ba. po-chod. vý-chod. choď! choď-me! choď-te! hoď! od-hoď to! dej mi ta-ké! dej-te o-běd to-mu-to chu-dé-mu! je to u-bo-hý chu-ďas. po-dej-te mi koš! víš-li ja-ký je suk?

kus so-li. o-kus ká-vy! o-kus-me vo-dy! po-kus-me se o to! ta-bu-le bý-vá šik-mo. ko-šík mí-vá ví-ko. ho-šík pí-še ú-kol.

z- ž- c- č- n- ň- r- ř-

-z -ž -c -č -n -ň -r -ř

ci-zí mu-ži ho-vo-ří ci-zí ře-čí. vo-já-ci by-li po-ra-ně-ni me-či. u-vi-dím tě, až po-je-du od ot-ce. an-na vo-lá an-to-ní-na; on tu ne-ní. co se tu dě-je? oč se há-dá-te? ať se již ne-há-dá-te! dě-ti, u-tiš-te se!

koně-li ve běhu kopyty dupotají, čemu se dupoty podobají? dupoty, cupoty na zem a půdu tepotu cepů se podobají.

len. je-len. laň. laň-ka. nůž. nůž-ky. den. je-den. tý-den, den-ník. les-ník. chod-ník. ob-chod-ník. pec. pec-ka. ku-pec. ko-pec. se-káč. pe-káč.

o-tec. ry-tec. ta-líř. má-líř. za-jíc. vůz. voz-ka. važ! váž-ky. lé-kař. pe-kař. te-sař. pí-sař. ko-vář. o-ráč. vi-nař. bed-nář. ho-di-nář. u-ze-nář.

ml vl bl pl dl tl zl sl hl chl kl

žák se-dí a ml-čí. ko-tě ml-sá. ov-ce má vl-nu. ba-vl-na by-la bí-lá a čer-ve-ná. mám pun-čo-chy vl-ně-né a ba-vl-ně-né. vo-da na ryb-ní-ce se vl-ní-vá. vl-ci vy-jí. ja-bl-ko se ku-lí. v ou-li bý-vá pl-no me-du. na-pl-ní-me va-nu vo-dou. o-tec ve-dl dí-tě. ko-mi-ník vy-me-tl ko-mín.

ne-buď ml-sa-vý a-ni hl-ta-vý! pes tá-hl vo-zík. ne-mo-hl dá-le. hoch mu po-mo-hl. po-sel u-se-dl si na láv-ku a od-de-chl si. za-jíc vy-bě-hl si do po-le. ká-men pa-dl a bou-chl. za-jíc u-le-kl se a u-te-kl. voz-ka ve-zl se-no. had le-zl po ze-mi. pa-cho-lík se ří-zl. rá-na ho bo-lí. sl-zy mu te-kou. již u-ml-kl a u-ti-chl.

mla vla bla pla dla tla kla hla chla zla sla žla šla

mla-tec mlá-tí. mlá-dež se u-čí. se-dá-me v la-vi-cích. še-di-vé vla-sy ne-bý-va-jí na mla-dé hla-vě. blá-tem ne-ra-di cho-dí-me. o-blá-zek je ku-lo-va-tý ká-men. plá-tě-ná zá-pla-ta. pla-tí-me pe-ně-zi. so-bo-ta bý-vá den vý-pla-ty. pla-né ja-bl-ko je ky-se-lé. za-jíc je pla-chý. had se pla-zí.

dlá-tem dla-be-me. dla-ní hla-dí-me. je-hla pa-dla na po-dla-hu. kouř tla-čí v o-či. tla-cha-la li-dé ne-mi-lu-jí. dív-ka za-me-tla; po-tom se-dla a če-tla. o-bi-lí má kla-sy. ko-vář má kla-di-vo. vo-da te-kla. hla-do-vý chla-pec pla-kal. o-chla-di-lo se. ze zla-ta ra-zí se du-ká-ty. sla-bý má-lo u-ne-se. po žla-bech te-če vo-da mat-ka šla na po-le.

vle ble mlu plu dlo slo hli kli zlou slou

v le-se je mech. vo-sa vle-tě-la do ko-mo-ry. mat-ka ple-te. mě-síc je ble-dý. ká-va by-la u-mle-ta. vy-kle-pej o-děv! hle-dí-me si u-če-ní. kle-čí-me a mo-dlí-me se. my-sli-vec vy-šel z le-sa. rol-ní-ci ve-zli o-bi-lí. co se dě-lá ze hlí-ny? co klí-čem od-my-ká-me? co ply-ne po vo-dě? co se dě-lá ve mlý-ně?

pla-vec plo-ve. v lé-tě bý-vá te-plo. sá-dlo i má-slo od te-pla se roz-plý-vá. plu-hem o-rá-me. co se ne-slu-ší, to se ne-mlu-ví. vo-da bý-vá hlu-bo-ká. dě-ti v le-se za-blou-di-ly. ne-moc-ným slou-ží-me. je-hlou se ši-je. po-le je dlou-hé a ši-ro-ké. ne-po-slou-chá-li dí-tě ro-di-čů, bu-de mí-ti zlou od-pla-tu.

tr dr vr br hr chr kr

ví-tr fu-čí. tr-ní tr-há o-děv. ko-za tr-ká. me-tr je mí-ra. li-tr je ná-do-ba na mě-ře-ní. pe-tr se-dí na ze-le-ném dr-ně; u-tr-hl si rů-ži a dr-ží ji. na tr-hu se tr-ží pe-ní-ze. su-ché ko-lo vr-zá. ho-lub vr-ká. pes vr-čí. vr-ba bý-vá u po-to-ka. no-ha br-ní-vá. hu-sa má br-ky. br-zy bu-de ja-ro. ko-pr vo-ní. ka-pr plu-je ve vo-dě.

hr-né-ček se roz-tlou-kl. ka-me-ní se hr-ne. ve-li-ký ví-tr slu-je vi-chr. my-sli-vec má chr-ta. rá-na kr-vá-cí. kr-ka-vec lí-tá. cu-kr dá-vá se do ká-vy. zr-ní dr-tí se ve mlý-ně. zr-ca-dlo u-ka-zu-je, ja-ký je o-bli-čej. sr-na bě-ží. žen-ci ža-li o-bi-lí sr-pem. pil-né-ho u-če-ní ne-mr-zí.

mra pra bra vra hra chra kra

mra-zy po-mi-nu-ly. mra-ky ví-dá-me na o-blo-ze. bý-vá za-mra-če-no. mra-ve-ne-ček je pra-co-vi-tý. ne-ní chle-ba bez prá-ce. o-brá-tí-me se na pra-vo a na le-vo. vra-ta se za-ví-ra-jí. bra-tr se již na-vrá-til; teď hra-je na hou-sle. ko-tě je hra-vé. se-no hra-be se hrá-bě-mi. chrá-ní-me se je-du.

krá-čí-me po kra-ji le-sa. vrá-na krá-ká. dej že-brá-kům po kra-jí-ci chle-ba. krá-va že-re trá-vu. zla-to je dra-hý kov. tr-há-me zra-lé o-vo-ce. v lé-tě nás trá-pí-vá hor-ko a ží-zeň. prá-dlo se su-ší. ve mlý-ně se prá-ší. o-rel je dra-vý; má sil-né drá-py. ta-bu-le je hra-na-tá. za-hra-da bý-vá o-hra-ze-na plo-tem.

bro pro dro tro hro chro kro

bru pru dru tru hru kru

bry pry dry drý brou krou

za do-bro-di-ní po-dě-kuj! o-tec pro-hlí-ží mo-je se-ši-ty, pro-vaz-ník dě-lá pro-va-zy. na-dro-bí-me chle-ba do mlé-ka. ji-tro je po no-ci. le-ni-vé-mu nou-ze hro-zí. chro-mý u chrá-mu se-dí a pro-sí. krá-čí-mé-li, dě-lá-me kro-ky.

sud má o-bru-če. vr-bo-vé pru-ty se o-hý-ba-jí. drů-bež zo-be zr-ní. tru-hlá-ři dě-la-jí tru-hly. hru-bý pí-sek ko-pe se u ře-ky. do-brý po-má-há rád chu-dé-mu. mech je ky-prý. mou-drý u-mí po-ra-di-ti. vra-bec je chy-trý. kru-pař pro-dá-vá krou-py a kru-pi-ci. no-že brou-sí-me na bru-se. brou-ci le-zou.

bři při vři kři dři tři

bře pře vře kře dře tře

bří-za má bí-lou ků-ru. do-bří li-dé ze zlé-ho se ne-ra-du-jí. ko-při-va pá-lí. po-dél sil-ni-ce bý-vá pří-kop. za-vři vra-ta! mří-že by-ly že-lez-né. za-hří-vá-me se chů-zí. by-la vel-ká vi-chři-ce. čá-ra je pří-má ne-bo kři-vá. mou-cha má kří-dla. tři bra-tři. u-tři si ru-ce! dří-ví se ře-že pi-lou. dří-ve při-šel do mlý-na, dří-ve se mu se-me-le.

do-bře se tu cho-vej-te! ni-ko-mu ne-pře-ká-žej-te! pří-ze se pře-de. ze vře-lé vo-dy se kou-ří. chu-ra-vé dít-ko u-mře-lo. slu-néč-ko hře-je. trá-va o-kře-je a za-ze-le-ná se. kře-men je kře-sa-cí ká-men. la-vi-ce je dře-vě-ná. ne-ku-puj, če-ho ne-po-tře-bu-ješ.

vlk brk

u-mlk-ně-te! mlč, žá-ku, do-kud tě ne-vo-la-jí. po-mlč-me o tom! ne-buď mls-ný! mls-ků si ne-ku-puj! vlk u-dá-vil ov-ci. je tu vlh-ko. do vlh-ké trá-vy ne-se-dej! sud byl pln vo-dy. na-plň-te káď vo-dou! plž se pla-zí.

drn je ze-le-ný. hu-deb-ní-ci drn-ka-li na hou-sle. do-bře drž pé-ro! trn bo-dá. trn-ky by-ly trp-ké. vrch je vy-so-ký. brk je du-tý. hrn-číř dě-lá hrn-ce. chrt se že-ne za srn-cem, krt či-li kr-tek ry-je a vy-hr-nu-je ze-mi. hu-sa má dlou-hý krk. rol-ník má srp i ko-su. ú-trp-né-mu je chu-dé-ho lí-to. mi-lo-srd-ný po-má-há chu-dé-mu. sle-pý že-bře; do-bré srd-ce od ně-ho se ne-od-vra-cí. prš-ka za-čí-ná po kap-kách.

dva dve dvi dvo dvu dvě dvou

tv- zv- sv- cv- lv- rv- chv- kv-

dva ko-ně ví-ce u-ve-zou než je-den. zla-tý pla-tí pět dva-cet-ní-ků. tvá ru-ka buď u-my-ta, a tvá-ře tvo-je ta-ké! zvo-ny zvo-ní. přá-te-lé se zvou. o-zvi se, vo-la-jí tě! zvy-kám prá-ci. vě-ci svo-je po-řá-dám. hle-dím si své-ho u-če-ní. cvi-če-ní dá-vá u-mě-ní. kůň cvá-lá. cvo-ček je hře-bí-ček se ši-ro-kou hla-vič-kou.

vůl řve. lvo-vé sil-ně-ji řvou. o-ho-nem švi-ha-jí. co u-chvá-tí, to se jim ne-vy-rve. mou-drý sám se ne-chvá-lí ani ne-ha-ní. le-ni-vé-mu chví-le dlou-há. vrá-na kvá-ká. zva-dlý kví-tek o-pa-dá. z va-še-ho dvo-ra vy-jel vůz; po-je-de k va-še-mu po-li. ke zlé-mu ni-ko-ho ne-svá-děj! žva-tla-vý mlu-ví-vá ne-roz-um-ně.

tma tmy tme tmě tmo tmu tmou

dm- zm- sm- hm- chm- km- rm- jm- čm-

bu-de tma. tmí se. se-tmě-lo se. noc je tma-vá. měch se dme. ví-tr fou-ká, vl-ny se dmou. z ma-sa va-ří se po-lév-ka. jez, a-le s mě-rou! ne-moc-ný se ne-smě-je; ne-ní mu do smí-chu. na po-smě-váč-ka také do-chá-zí.

dře-vo mů-že-me hma-ta-ti. dře-vo je hmo-ta. do pi-va dá-va-jí tro-chu chme-le, aby by-lo na-hoř-klé. svě-tlo se kmi-tá. na-tr-hej-te na po-li rme-nu! rmou-tí-me se, že pan kmo-tr je ne-mo-cen; má-me zá-rmu-tek. jak se jme-nu-ješ? jak se jme-nu-je váš o-tec? u-jmi se to-ho, ko-mu se u-bli-žu-je. vo-da v mo-ři je sla-ná a hoř-ká. čme-li dě-la-jí med.

sna sne sně snu sno sni snou

zn- dn- tn- hn- kn- mn- vn-

u-sne-me; ze sna se pro-bu-dí-me. sno-vé nás dě-sí i tě-ší. při-by-lo sně-hu. pí-še-me zno-va. sly-ší-me zně-ní zvo-nů. dno-vé rych-le mi-ze-jí. ne-u-tni se! hnu-ly se vo-zy s ná-kla-dem. vy-hni se ko-ním! pěk-nou kni-hu rá-di čí-tá-me. vnu-ko-vé dě-dů po-slou-cha-jí.

kme-ny pnou se do vý-še. je zi-ma; mnu si ru-ce. hne-dle jak po-mi-ne zi-ma, u-vi-dí-me a po-zná-me sně-žen-ky. ve dne pra-cu-je-me, v no-ci od-po-čí-vá-me. sna-ži-vé-ho ne-ní tře-ba ku prá-ci hná-ti. br-zo bu-dou žně. za-čne-me ží-ti o-bi-lí. žen-ci žnou o-bi-lí sr-pem. po-ža-té o-bi-lí se vá-že ve sno-py. ne-hně-vej se na mne! sná-šej se do-bře se svý-mi zná-mý-mi!

sta sto ste stu stou sti stě

ct- kt- rt- vt- pt- št- čt-

na pa-ho-rek ce-sta vy-stu-pu-je. na vr-šíč-ku sto-jí ko-ste-lí-ček. stu-dán-ka má vo-du stu-de-nou. do-bré dí-tě ctí své ro-di-če i ji-né sta-ré li-di. po-cti-vý ci-zí-ho jmě-ní se ne-do-tý-ká. kte-rý člo-věk sto-jí o jmě-ní ci-zí, při-chá-zí o jmě-ní své a k to-mu je-ště o do-bré jmé-no. zu-by a rto-vé zá-vo-ry dvo-je, a-by hlou-pé slo-vo ne-u-klou-zlo.

v tu-hé zi-mé bý-vá tlu-stý led. ptá-ků mno-ho kru-tým hy-ne mra-zem. vla-što-vi-ce na zi-mu od-léta-jí. na ja-ře do-stá-va-jí by-li-ny šťa-vu. ptá-ci se vra-ce-jí. na ce-stu ni-ko-ho se ne-pta-jí. pil-né-ho žá-ka čte-ní tě-ší. pil-né-mu se ště-stí do-stá-vá, a-le z le-ni-vo-sti bý-vá nou-ze ji-stá.

kdo kde kdy zde zda zdi zdě

rdí vdo bdě jdu jde jdi jdou

kdo se ptá, do-ptá se. kde tě ne-zvou, tam se ne-hrň! kdy se bu-de zde zdí-ti? zda-li již na ja-ře? zdě-ný dům je pev-něj-ší než-li dře-vě-ný. v do-mě bý-va-jí chod-by. rů-že se rdi. o-blo-ha se ně-kdy za-rdí-vá. kdo zde bdí tak dlou-ho do no-ci? mat-ka pro-bdě-la noc u lůž-ka dít-ka ne-moc-né-ho.

kdo hle-dá, na-jde. co kdo na-jde, vrá-ti-ti má to-mu, ko-mu to ná-le-ží. kam jde-te? jde-me do chrá-mu pá-ně. já tam ta-ké pů-jdu. kdy při-jde o-tec? tou-to ce-stou si za-jde-me, o-nou ce-stou si na-de-jde-me. do-jdi mi na po-štu! vy-jdě-me si do po-le! o-de-jdě-te, již je po-zdě. ne-jdou-li va-še ho-di-ny po-zdě?

ska sko sku ske sky skou

zk- ck- šk- čk- řk- lk- tk- vk-

ze ská-ly se lá-me ká-men. sko-ři-cí se ko-ře-ní jí-dla. dej chu-dé-mu sky-vu chle-ba! myš pro-klou-zla sku-li-nou. z ka-me-ne sta-ví-me do-my. z ko-no-pí se ple-tou pro-va-zy. zkou-ší-me se, u-mí-me-li čí-sti. če-ské dí-tě mlu-ví če-sky či-li po če-sku; ně-me-cké dí-tě mlu-ví po ně-me-cku.

ve ško-le se žá-ci u-čí. mra-zy ško-dí-va-jí kvě-tu. z le-ni-vo-sti bý-vá ško-da vel-ká. já řku: po-čká-te-li na mne tro-chu? tka-dl-ci tka-jí plá-tno. u-bo-hý lká a na-ří-ká; po-tka-lo ho ne-ště-stí. v ko-ste-le se mo-dlí-vá-me. v ky-pré ze-mi hoj-ně ro-ste o-bi-lí. v ku-chy-ni se va-ří jí-dlo. bu-de zkou-ška.

jsi vsi vzi rzi chci rci

pše mše mže lže vče dce

kde jsi? jsi-li pak zde či ne-jsi? kde jsou žá-ci? jsou-li při psa-ní po-zor-ni? jde-me ze vsi. psi ště-ka-jí. co vám ro-di-če do-vo-lí, to si smí-te vzí-ti. že-le-zo bý-vá se-žrá-no ode rzi. o-tec vo-lá dce-ru a pra-ví: jdi k mat-ce a rci jí, že tě chci vzí-ti do mě-sta.

ze pše-ni-ce me-le se mou-ka. vše-mu ne-roz-u-míš. o-mše-ný ká-men je ze-le-ný. pr-ší-li jen má-lo, pra-ví-me, že mží. roz-my-sli se v o-ka-mže-ní! ne-lži ni-kdy! kdo lže, o tom se pra-ví, že i kra-de. co by-lo vče-ra, a co bu-de zej-tra? vče-la bzu-čí. zví-řá-tek na ze-mi je po-čet ne-sčí-sl-ný. z če-ho se dě-la-jí sto-ly, z če-ho klí-če, z če-ho hrn-ce?

zho zha zhu zhy zhou

lh- vh- jh- žh- sch- vch-

zha-sí-me sví-ci. rá-na se zho-jí. ko-čka zhu-bí mno-ho my-ší. z há-je roz-lé-há se hla-hol ptá-ků. za tu-hé zi-my mno-ho ptá-ků zhy-ne. kru-po-bi-tí bý-vá zhou-ba po-lím. v o-hni dře-vo sho-ří. řád-ky po-čí-tá-me s ho-ra ne-bo z do-la. ne-lhu ni-ko-mu a lhá-ti ni-kdy ne-chci. pes má v hu-bě sil-né zu-by.

o-sel no-sí-vá jho a bře-me-no. žha-vý u-hel pá-lí. jsi tak ble-dý, co ti schá-zí? v do-mě bý-va-jí scho-dy. ku-dy vchá-zí-me do do-mu? v cha-tr-či pře-bý-va-jí li-dé chu-dob-ní. tcho-ři plí-ží se do kur-ní-ků. dít-ky ple-tou vě-ne-ček z chu-do-bi-ček. z ry-bi-čky bý-vá ry-ba, z chy-bi-čky chy-ba.

zbu dba žba spa špa čpa

čme-lá-ci a vče-ly bzu-čí-va-jí. zbu-dí-me se rá-no po spa-ní. žá-ci u-čí se čí-sti a psá-ti. spí-li dít-ko, ne-buď ho! ma-lý o-heň ve-li-ký dům spá-lí. spo-ko-je-ný pře-stá-vá na má-le. če-leď po-slou-chá ho-spo-dá-ře a ho-spo-dy-ně. z ba-vl-ny se ple-tou pun-čo-chy. za-zpí-vej-me si! pil-ný pro-spí-vá v u-če-ní. ne-dba-lé-ho a ne-způ-sob-né-ho li-dé ne-mi-lu-jí.

z pi-va va-ří-vá se po-lév-ka. v po-to-ce bý-va-jí ra-ci. na ve-čer se děl-ní-ci vra-cejí s po-le. po-hád-ky po-slou-chá-me s po-tě-še-ním. žbá-ny dě-la-jí se ze hlí-ny ne-bo z cí-nu, žbe-ry jsou ze dře-va. hle-dím, a-bych ne-měl ru-kou špi-na-vých. kouř čpí. ci-bu-le je čpa-vá.

sml zvl spl zhl schl

str zdr svr zhr skr

mls-ný sml-sal sme-ta-nu; a-le byl po-ká-rán. z vl-ny se dě-lá su-kno. po-cti-vý, co slí-bí, to i spl-ní. pes zhl-tal, co mu by-lo dá-no. ko-řen u-schl. tla-chal sml-čí jen to, co se mu ne-po-ví. da-le-ké ho-ry bý-va-jí v ml-ze.

ská-la str-mí do vý-še. tr-pě-li-vý mno-ho str-pí. zdr-ží-me se spa-ní. ku-pec str-žil o tr-hu mno-ho pe-něz. z br-ků se dě-la-jí pé-ra. shr-ne-me hrá-šek do hr-né-čka. ká-men svr-žen byl s vr-chu do-lů. ne-po-zor-ný se mů-že zmr-za-či-ti. zhr-dá ten, kdo my-slí, že nad něj ne-ní. při psa-ní ne-seď skr-če-ně! dře-vo ne-ní tak tvr-dé ja-ko že-le-zo.

most vlak krok zvon

nad vo-dou bý-vá most. list je ze-le-ný. pil-né-mu česť, le-ni-vé-mu půst. na rá-ny se dá-vá masť. na my-ši se lé-cí pasť. cí-tí-me ra-dosť i ža-losť, bo-lesť i sla-bosť. zla-to má lesk. hra-cho-vý lusk je du-tý. pysk je čásť úst. vče-ly dě-la-jí med a vosk.

vlak je-de. vlas je ten-ký. klas má zr-ni. děl-ník jde na mlat; do-sta-ne plat. chléb za-há-ní hlad. slý-chá-me hlas a hluk, pláč a křik.

po-zor na kaž-dý krok. krej-car je o-krou-hlý ja-ko kruh. brok je ku-la-tý. krev je čer-ve-ná. má-me zrak, sluch, čich a chuť i hmat. zvon zní. chmel dá-vá se do pi-va. čmel je vět-ší než-li vče-la. rmen je do-má-cí lék. kmen se pne do vý-še. ká-men bý-vá o-mšen. v zi-mě pa-dá sníh.

sklo skro mzda

sklo je křeh-ké a prů-hled-né. ze skla se dě-la-jí lá-hve a skle-ni-ce. do skle-pa ve-dou scho-dy. kam sklá-dá-me své kni-hy? špí-na je o-škli-vá. v kla-se je zr-ní. mat-ka za-mkla po-koj. vl-na dá se stla-či-ti. splá-če ně-kdy, kdo se ni-če-mu ne-na-u-čil. le-noch byl dů-tkli-vě na-po-me-nut. de-štěm zvla-žu-je se pů-da zem-ská.

mat-ka skro-ji-la chléb a da-la dít-ku skro-je-ček. ve-dlé če-la jsou skrá-ně. list má dvě stra-ny. se-stra by-la strá-pe-na, že ne-ní zdrá-va. stro-my ro-stou zdlou-ha. z mra-čen li-je se déšť. stmí-vá se. prach se zdví-há. zblou-di-li jsme s ce-sty. choď zpří-ma, mluv u-pří-mně! ho-den jest děl-ník své mzdy. ne-msti se! msty ve svém srd-ci ne-cho-vej!

prst trest strom pstruh

prst je ru-ky čásť. se-vře-ná dlaň je hrsť. za-jíc má je-mnou srsť. prsť je ky-prá země v za-hra-dě. smrk má je-hli-čí. ko-nec ži-vo-ta ve-zdej-ší-ho je smrť. na lhá-ře trest. plášť je pří-hod-ný do de-ště. hlíšť vy-lé-zá po de-šti ze ze-mě. na o-blo-ze ví-dá-me blesk. švest-ky zra-jí na pod-zim.

dub je les-ní strom. nad ná-mi v po-ko-ji je strop. vo-ják je o-zbro-jen; má zbraň. kdo se bo-jí, cí-tí strach. z krej-ca-rů bý-va-jí zla-té. je-střáb lí-tá ve vzdu-chu. ne-moc-ný vzdy-chá; slý-chá-me je-ho vzde-chy. stře-da je pro-střed-ní den v tém-dni. hřbet je zad-ní čásť tru-pu. pěk-ná ry-ba je pstruh; mi-lu-je zvlášť či-sté hor-ské po-to-ky. či-stý vzduch je nej-lep-ší lék.

Illustration from Cítanka pro skoly obecné. Díl I

N Noe. Nezamysl.

M Milada. Mojmír.

V U Vít. Urban.

O Otakar. Olga.

C Č Ctibor. Čech.

Ch Chrudoš. Cherub.

G Gabriel. Gustav.

E Eva. Eliška.

S Samuel. Štěpán.

I Izabela. Izidor.

J Jaroslav. Jiří.

H Havel. Helena.

K Kateřina. Karel.

P Pavel. Přemysl.

R Rudolf. Růžena.

Ř Řehoř. Říp.

B Božena. Bohuš.

T Terezie. Tomáš.

F František. Filip.

L Lidmila. Libuše.

D Daniel. Dobravka.

Z Zdeněk. Zdeňka.

Ž Žofie. Želina.

A Anna. Adolf.

O C Č Ch S Š P

Očima vidíme. Okolo vesnice bývají pole. Cín je kov bělavý. Cepem se mlátí obilí. Čas jarní jest nám milý. Chléb je pokrm. Chudoba cti netratí. Slunce vydává světlo. Soudek plný nezvučí. Šípkový keř je trnitý. Šat i stravu měj dle stavu. Po noci nastává den. Po práci je milé odpočinutí.

O C Č Ch S Š P

Od rodičů máme mnoho dobrého. Co nemilo tobě, nečiň jiným. Čeho nemáš, neslibuj. Člověk ku práci stvo-řen jest. Stro-my ro-stou po-malu. Šetři svého zdra-ví! Ší-dlo v pytli se neutají. Chyba se má opraviti. Chromý kůň daleko neujde. Podlé práce bývá plat.

Z Ž I J U V K

Zlato je pěkný žlutý kov. Zahálka je počátek zlého. Žíly jsou duté. Žába žije v kalužině. I zvíře cítí bolesť. I moudrý může pochybiti. Jídej střídmě, budeš dlouho živ. Jaká práce, takový plat. Ušima slyšíme. Umíme čísti. Vlasy jsou na hlavě. Vrána kráká. Klasy hluché nemají zrní. Klíčem otvíráme.

Z Ž I J U V K

Zvuk se rozléhá. Žito roste na poli. I moucha se brání. Jablko nepadne od stromu daleko. Jak ty jsi k jiným, tak i oni budou k tobě. Učte se rádi! Vraty vjíždíme do dvora. Za pravdu se nikdy nestyď! Žádná lež není bez trestu. Jahoda je dítek lahoda. Učiň rychle, co ti rodiče poroučejí. Vánoce jsou svátky radostné. Kámen se kose nepoddá.

N M H R Ř B T

Nad námi jest obloha. Nehrej sirkami! Mlatec mlátí obilí. Mléko je zdravý nápoj. Hlava je čásť těla. Hlad je nejlepší kuchař. Na bílý chléb máslo, na černý hlad. Ryby žijí ve vodě. Řeč zdvo-ři-lá mnoho pro-spí-vá. Buk je strom. Brada je pod ústy. Tráva je zelená. Trní bode.

N M H R Ř B T

Nech ležeti, co není tvého! Mouka se mele ve mlýně. Hraček do školy nenos! Ran-ní ptáče daleko u-skáče. Na palouce roste pěkná tráva. Řádek po řádku, a strana je přečtena. Bez učení není umění. Beran má kroucené rohy. Tulipán je pestrá květina. Topol je strom vysoký. Týden má sedm dní.

D A L E F G

Dlaň je hladká. Dům se staví z cihel a z kamene. Ani kuře darmo nehrabe. Led je kluz-ký. Laň skáče. Adam a Eva byli naši první rodiče. Fazole se sázejí. Antonín pomáhá Filipovi, Emanuel Františkovi. Galesy rostou na dubech. Gazela podobá se koze.

D A L E F G

Deštěm se zavlažuje půda. Dým nebývá bez ohně. Lži se varuj! Lháře lidé nemilují. Eva byla matka Kainova i Abelova. Fiala libě voní. Goliáš byl poražen od Davida. Rok má čtvero počasí: jaro, léto, podzim a zimu. Mráz škodívá květu. Není růže bez trní. Všecko má svůj čas. Co naseješ, to žíti budeš.

Explore with AITake your curiosity a little further.

Reading settings